Bosna, červenec 1995. Aida je překladatelkou pro OSN ve městě Srebrenica. Když srbská armáda ovládne město, je její rodina mezi tisíci občany hledajícími útočiště v táboře OSN. Jako účastnice vyjednávání má Aida přístup k důležitým informacím, které potřebuje interpretovat. Co je na obzoru pro její rodinu a lidi - záchrana nebo smrt? Jaký krok by měla podniknout?
Quo Vadis Aida, vydaná v roce 2020, je více než jen film. Vypráví nám příběh a připomíná nám selhání naší politické organizace a zve nás k probuzení, aby se takové tragické události už nikdy…
Quo Vadis Aida, vydaná v roce 2020, je více než jen film. Vypráví nám příběh a připomíná nám selhání naší politické organizace a zve nás k probuzení, aby se takové tragické události už nikdy neopakovaly. Genocida v Srebrenici se stala v roce 1995 a ačkoli je velmi nedávná, příliš mnoho lidí tuto tragédii ignoruje.
CinemaSerf
16. 02. 2025
70%
Během obléhání města Srebrenica se odehrává příběh UN tlumočnice „Aidy“ a její zoufalé snahy zachránit manžela a dva syny před náporem sil pod velením bezohledného Ratka Mladiće. Jej „bezpečná zóna“…
Během obléhání města Srebrenica se odehrává příběh UN tlumočnice „Aidy“ a její zoufalé snahy zachránit manžela a dva syny před náporem sil pod velením bezohledného Ratka Mladiće. Jej „bezpečná zóna“ není o nic bezpečnější než ostatní části válečně zničeného prostředí a s výrazně oslabenými nizozemskými vojáky, kteří nemají politickou ani vojenskou podporu, ví, že pokud svou rodinu neodvede, neopustí místo na životech. Vidíme tu šokující neúčinnost reakce mezinárodní komunity na tuto hrůzu a navzdory prosbám svých modrošiltových vojáků na místě jsme svědky toho, jak málo se ve skutečnosti udělalo na pomoc těm, kteří čelí rasové genocidě v rukou karizmatického zločince. Djuričič tu podává skvělý výkon, když se snaží přenést hmatatelný pocit nejen vlastní rodinné paniky, ale i obrovského strachu, který nevinní civilisté čelí nesmyslnému násilí, přesídlení a možná i smrti v nejbližší době. Je to silná připomínka povinností vůči lidem, kteří se vystavují nebezpečí, aby pomohli mírovým operacím, když se situace mění. I když technicky tyto osoby nejsou přímou odpovědností, máme stále povinnost péče, kterou nám tato drama jasně ukazuje. Film je téměř celý natočený s intimně drženým stylem fotografií, což přidává velkou míru intimitnosti k dění, a poslední scény jsou tak traumatické, jak se jen v kině dá. I když je těžké sledovat, stojí za to.