Před tím, než jsem šel na film 'Poslední Jedi', tak jsem se doslova 'odpařil', že je zázrak, že jsem se vůbec dostal do kina. Začali jsme si dávat pořádně do těla s bongem, jen pumpovat, pumpovat, až…
Před tím, než jsem šel na film 'Poslední Jedi', tak jsem se doslova 'odpařil', že je zázrak, že jsem se vůbec dostal do kina. Začali jsme si dávat pořádně do těla s bongem, jen pumpovat, pumpovat, až když si fakt začnete cítit, jak se vám mozek topí, pak to dejte znova a znova. V nějakém momentu někdo položil otázku 'kde jsme?' a zatím co jsem se nad tím filozoficky zamýšlel, někdo jiný ukázal, že jsme zaparkovaní u kineplexu a pomalu jsme si uvědomili, že jsme tu na film 'Poslední Jedi'! Skoro jsem vůbec nemohl fungovat, tak jsem se vrátil ke svému starému triku s tmavými brýlemi a bílou holí, abych se skryl za to, že jsem úplně zahmlený a předstíral jsem, že jsem jen nějaký chudák slepý člověk, který se potuluje a něco trefí. Obvykle to dělám, abych se dostal kolem ochranky na rockových koncertech a ani mě nenapadlo, že slepý člověk by nemohl vidět film, ale i tak to fungovalo a brzy jsme seděli na svých místech. Za námi seděli ti sprostí děcka, které mi neustále kopali do sedadla jako malí debilové, kopali, kopali, kopali... tak jsem si vzal víčko své extra velké Coly a hodil ho za sebe. Bingo! Přímo do nich! Ty malé parchanty se odtud vzdálily naštvaně a stěžujíc se, potažené lepkavou colou, my jsme se jim smáli, volali jsme jim luzery, bylo to super!