Trvalo mi nějakou dobu, než jsem se cítil připravený napsat tuhle recenzi, a důvod je ten, že jsem tenhle seriál miloval tak moc, že kdybych ji psal hned po skončení, nechal bych se unést emocemi.…
Trvalo mi nějakou dobu, než jsem se cítil připravený napsat tuhle recenzi, a důvod je ten, že jsem tenhle seriál miloval tak moc, že kdybych ji psal hned po skončení, nechal bych se unést emocemi. Rozhodl jsem se ho tedy podívat znovu, a tady jsem – pořád ho miluji stejně. Můj vlastní „příběh lásky k Duangovi“ měl ve skutečnosti hrbolatý začátek, protože po prvních dílech jsem se sám sebe ptal, co bych dělal, kdyby mě pronásledoval kluk jako Duang – v reálném životě by takový Duang možná skončil s monoklem pod okem. Po pár týdnech jsem se ale už nedokázal ubránit tomu, abych si tohohle dobrosrdečného, veselého chlapce nezamiloval. Na začátku vypadalo „Duang With You“ jako další hloupý, generický thajský BL seriál odehrávající se na vysoké škole s typickým motivem „protiklady se přitahují“. Extrovertní (mírně řečeno – hlučný a dětinský zní výstižněji) umělecký student Duang zažije lásku na první pohled, když uslyší zpívat Qina, a od té chvíle se mu snaží přiblížit. Introvertní (mírně řečeno – zamračený a odtažitý sedí lépe) hudební student Qin ho ale zprvu odmítá. Po čase se Duangova vytrvalost vyplácí, a jak se Duang stává opatrnějším a Qin ho jakoby povzbuzuje, aby to zkusil, led se začíná lámat. Později v seriálu Qin přizná, že si Duanga všiml už na střední škole, i když není úplně jasné, jestli si jen všiml zvláštního kluka, nebo k němu už tehdy něco cítil. Duang a Qin se postupně stávají přáteli a – jak se Qin krok za krokem otevírá – i milenci. Oba mají za zády podporu svých nejbližších přátel. Po prvních dílech, které působí jako dost mělká komedie, nastává v pozdějších částech seriálu proměna tónu. Vztah Duanga a Qina roste z jednostranného obdivu ve skutečné, vzájemné přátelství, a je čím dál zřejmější, že oba jsou produktem svých rodin. Duangovi rodiče a starší bratr jsou samí extrovertní baviči, kteří se milují bezpodmínečně, zatímco Qinovi rodiče tu pro něj nikdy nebyli a odporné chování jeho chůvy mu způsobilo trauma, kterého si rodiče buď nevšimli, nebo ho odmítli vidět – a proto je tak odtažitý. Qinovi se nežilo snáz ani ve chvíli, kdy ho opustila jeho první láska, podobně jako ho kdysi víceméně opustili i rodiče. Bylo potřeba rozumného, vyzrálejšího kluka, jako je Qin, aby postavil Duanga zpátky na zem – například když Qin odmítne přijmout od Duanga dárek v podobě drahého fotoaparátu. Na druhou stranu bylo potřeba pozitivního, otevřeného, dobrosrdečného kluka, jako je Duang, aby pomohl Qinovi naučit se někomu důvěřovat a dovolit mu se přiblížit. Při návštěvě domu Qinovy rodiny – jeho rodiče opět zmizí po krátkém setkání – si Duang a Qin konečně dodají odvahu a požádají se navzájem, aby se stali přáteli. Duang později zorganizuje setkání Qina s jeho rodiči a Qin je obviní, že jsou zodpovědní za jeho nešťastné dětství a mládí. Rodina se usmíří a Duang s Qinem odcestují na svatební cestu do Japonska. Seriál končí tak, jak začal – koncertem, ale tentokrát Qin zpívá píseň, kterou napsal pro Duanga. Scénář tohohle seriálu je lepší než u většiny thajských BL seriálů. Všechny prvky přispívají k ději, i když se význam některých scén odhalí až v pozdější fázi příběhu. Vedlejší postavy nejsou jen doplňkem, ale pomáhají posouvat vztah hlavního páru. Oceňuji, že se scenáristé vyhnuli natahování nedorozumění nebo hádek přes několik dílů, a místo toho nechali kluky o problémech mluvit a tak je řešit – platí to pro hlavní pár i pro obě skupiny přátel. Scenáristé naštěstí nepřidali žádné nepodstatné vedlejší postavy, a hlavně žádné zlé bývalé přítelkyně, jak to vídáme v příliš mnoha thajských seriálech. I s Qinovým bývalým přítelem se Duang vypořádá jednoduše tím, že ho zažene pryč, a když se ke Qinovi znovu přiblíží v baru, Duang a Qin si nedorozumění vyjasní ještě tu samou noc. Jsou tu ale i věci, které se mi nelíbily. Především je Duangova postava v některých scénách až příliš dětinská a přehnaná. Chápu, že se scenáristé snažili zdůraznit protikladné povahy hlavních hrdinů, ale Duang později dokazuje, že je mnohem zralejší, než mu scenáristé dovolují být. Druhá věc, kterou jsem opravdu neměl rád, bylo, že si Qin pořídí psa – zase chápu, že scenáristé mířili hlavně na mladé diváky, kteří milují domácí mazlíčky, ale tohle je naprosto zbytečné a k příběhu to vůbec nic nepřidává. Stejně tak mi přijde hloupé, že se Duang občas chová a dokonce i zní jako pes, a láska thajských BL producentů k „vtipným“ zvukům mi pořád leze na nervy. Moje nejzávažnější výhrada se ale týká způsobu, jakým je vyřešeno Qinovo trauma. Vážné dětské trauma nelze „vyléčit“ láskou přítele, ale vyžaduje odbornou péči. Což mě přivádí k bodu, který jsem opravdu nesnášel. Qinovi rodiče jsou sobečtí, neúctiví a přesný opak pečujících rodičů, a rozhodně si nemyslím, že by jim mělo být odpuštěno tak snadno, jak to scenáristé podávají. Zodpovědní rodiče by chůvu, která si zasloužila vězení, zažalovali a nechali by svého syna léčit u psychiatra. To jsou příklady líného a uspěchaného psaní, které jsou ale v tomhle seriálu celkově dost vzácné. Přesto seriál jako celek opravdu miluji, a jedním z hlavních důvodů jsou herci. TeeTee Wanpichit a Por Suppakarn ztvárňují své postavy od začátku do konce věrohodně, a jejich nejdojemnější scény jsou vážné rozhovory těsně předtím, než se stanou přáteli. Když TeeTee jako Duang řekne Porovi jako Qinovi, ať „na něj přenese všechny svoje obavy a starosti“, říká to o Duangovi víc než mnohé jeho hloupé kousky, a způsob, jakým oba mladí muži hrají podobné scény, patří k vrcholům seriálu, protože odhaluje úžasnou chemii a obrovský herecký potenciál obou hlavních představitelů. TeeTee a Por spolu také působí mimořádně uvolněně, protože jinak by nedokázali zahrát svoje intimní scény tak krásně a přirozeně, jak to udělali. Klobouk dolů před těmihle dvěma herci, kterým se navzdory mladému věku a omezeným hereckým zkušenostem podařilo unést seriál o délce zhruba 14 hodin. A pak jsou tu Jamie (North Chatchapon) a Marvis (Otto Sorranan), druhý pár, který ve mně vyvolal vážný záchvat „syndromu druhého páru“ (SCS). Producenti thajských BL seriálů často představí druhý pár, aby otestovali reakce diváků na nový „ship“. Pamatuji si, že poprvé jsem SCS zažil při sledování svého vůbec prvního BL seriálu, „Until We Meet Again“, který mě přivedl k tomu, že jsem si oblíbil BounPrem. North a Otto byli v některých scénách famózní – způsob, jakým flirtují a projevují vzájemnou sexuální přitažlivost, je nedostižný, a o to působivější je ve srovnání s Duangovým neohrabaným, dětinským, přehnaným způsobem flirtování. Je to prokletí druhých párů, že dostávají jen málo prostoru na obrazovce, ale protože mnozí diváci vyjádřili přání vidět jich víc, doufám, že jednou dostaneme seriál, kde budou North a Otto v hlavních rolích. Abych to shrnul – „Duang With You“ bylo potěšení sledovat a rozesmálo mě po dvanáct sobot. Byla to dobrá zábava, což je víc, než dokáže dosáhnout mnoho thajských BL seriálů, a proto je to zatím můj oblíbený thajský BL seriál roku 2026. Země: Thajsko Počet dílů: 12, každý přibližně 70 minut Režie: Kla Nathawat Piyanonpong Obsazení: TeeTee Wanpichit, Por Suppakarn, North Chatchapon, Otto Sorranan a další.
