Francesco Bruni

Herec původem z Livorna, města matčiny rodiny, začal svou kariéru v roce 1991 jako spolu-scenárista filmu Condominio od Felice Farina. Od roku 1994 psal scénáře pro filmy režiséra Paola Virzìho (La bella vita, Ferie d'agosto, Ovosodo, Baci e abbracci, My Name Is Tanino, Caterina va in città, N (Io e Napoleone) a Tutta la vita davanti) a od roku 1995 do roku 2003 také pro filmy režiséra Mimma Caloprestiho (La seconda volta, La parola amore esiste, Preferisco il rumore del mare, La felicità non costa niente). Spolupracoval také s Franco Berninim (námět a scénář filmu Sotto la luna), Davidem Riondinem (Cuba libre - Velocipedi ai tropici), Francescou Comencini (Le parole di mio padre) a s komickým duem Ficarra e Picone (Nati stanchi, Il 7 e l'8, La Matassa). Přispěl také k námětu celovečerního filmu ve čtyřech epizodách 4-4-2 - Il gioco più bello del mondo, produkovaného Paolem Virzìm. Pro televizi adaptovál příběhy a romány Andrei Camilleriho pro seriál Commissario Montalbano a Carla Lucarelliho pro seriál Il commissario De Luca. Dále napsal scénář k televiznímu filmu Il tunnel della libertà, režírovanému Enzem Monteleonem. Jako herec se objevil ve vedlejší roli ve filmu La guerra degli Antò od Riccarda Milanieho (1999). Vyučuje scenáristiku na Centro sperimentale di cinematografia v Římě. V roce 2011 debutoval jako režisér filmem Scialla!, který byl představen na festivalu v Benátkách 2011 v sekci Controcampo Italiano a byl oceněn cenou pro celovečerní narativní filmy.