Buck Houghton

Archible Ernest 'Buck' Houghton Jr. je především znám jako producent seriálu The Twilight Zone (1959) během prvních tří sérií (více než sto epizod celkem), jeho vliv je cítit ve všech aspektech produkce, od výběru scénáře přes pronájem produkčních zařízení, obsazování, skládání hudby a střih. Houghton absolvoval na UCLA se studijními obory angličtina a ekonomie. Byl znám jako 'Arch'. Původ jeho přezdívky 'Buck' mohl být výsledkem velkých zubů v dětství. Jeho kariéra začala v Hollywoodu jako pomocník na zákulisí u filmů od Cecila B. DeMilla, poté jako čtenář pro Vala Lewtona a editor příběhů pro Davida O. Selznicka. Po následujících pobytech v castingovém a rozpočtovém oddělení Paramountu, Úřadu pro informace války (kde pracoval na krátkých propagandistických filmech) a čtyřech letech jako výkonný asistent v RKO, se Houghton postupně dostal k práci televizního producenta na začátku 50. let. Byl asistentem producenta skvělého akčního seriálu Yancy Derringer (1958), který je bohužel dnes takřka zapomenutý. William Self, který upřednostňoval zůstat ve své výkonné pozici v CBS, nabídl Houghtonovi práci producenta 'The Twilight Zone' a Houghton ji nadšeně přijal, když si přečetl první dva scénáře. Stal se populárním u mnoha režisérů, například Douglas Heyes (obvykle zodpovědný za více postavově orientované úlohy jako 'The Invaders'), který ho považoval za nejlepšího producenta, se kterým kdy pracoval. Nejdůležitější však bylo, že Houghton doplnil tvůrčí genialitu Roda Serlinga svou odborností ve všech detailech produkce. Houghton opustil 'Twilight Zone' na konci třetí série, kdy měl námitky vůči prodloužení show do -- jak se ukázalo, mnohem méně vhodného -- formátu jedné hodiny. Jen málo z jeho následných úkolů se ukázalo jako zcela uspokojivé: Houghton častěji narazil na omezení svého stylu, který kolidoval s hvězdami, které považoval za 'autokratické' (The Richard Boone Show (1963), Hawaii Five-O (1968)) nebo s výkonnými producenty, které neměl rád (Lost in Space (1965)). Ve svém životě měl ještě několik producentských kreditů, hlavně B-filmů pro televizi, před svým odchodem do důchodu v roce 1994.