Eleonora Giorgi

Eleonora Giorgi (narozená 21. října 1953) je italská herečka. Giorgi se narodila v Římě, Itálie. Její otec byl italsko-anglického původu a matka italsko-maďarského původu. Ve svém filmovém debutu si zahrála v menší roli v hororovém filmu Černý břicho tarantule (1970) od Paola Cavara a následně se objevila ve téměř padesáti filmech, většinou v prominentních rolích. Účinkovala například ve filmu Příběh zahalené řeholnice (1973) od Domenica Paolella, důležitý filmový žánr označovaný jako nunsploitation, znamenal její filmový debut ve věku osmnácti let. Poté se objevila ve filmu Il bacio (Polibek), fantasy dramatu režírovaném Mariem Lanfranchim, a v erotických komediích jako Salvatore Samperiho La sbandata (1974), ve které hrála vedle Domenica Modugna a Luciany Paluzzi, Luciana Salceho Alla mia cara mamma nel giorno del suo compleanno (1974), Pasqualea Festa Campanileho The Sex Machine (v USA pod názvem Láska a energie) (1975) a Gianluigiho Calderoneho Appassionata, která ji definitivně získala obdiv publika. Role ve filmech jako To Forget Venice (1979) od Franca Brusatiho, Inferno (1980) od Daria Argenta, Nudo di donna (1981) od Nina Manfrediho a Beyond Obsession (1982) od Liliany Cavani patří k jejím nejznámějším a pozoruhodným dramatickým výkonům, ale na počátku osmdesátých let se Giorgi rozhodla vrátit se k komedii. Hrála vedle Adriana Celentana v Mani di velluto a Grand hotel excelsior; za svůj výkon v Borotalco (1982) od Carla Verdoneho získala cenu Nastro d'Argento a cenu David di Donatello pro nejlepší herečku. V roce 2003 Giorgi napsala a režírovala svůj první film Uomini & donne, amori & bugie (v USA pod názvem Láska, lži, děti... & psi) s Ornellou Muti.