Éric Gautier

Éric Gautier (* 2. dubna 1961) je francouzský kameraman. Za svou práci získal mnoho ocenění, včetně Césarovské ceny za film Ti, kdo mě mají rádi, mohou jet vlakem a ceny Independent Spirit za film Motorkáři. Gautier se narodil a vyrostl v Paříži; vyrůstal v jedenáctém, dvanáctém, devatenáctém a dvacátém obvodu s otcem, matkou a mladší sestrou. Během mládí exceloval v hudbě, od jedenácti let hrál na klavír a varhany. Původně toužil stát se profesionálním hudebníkem, ale později se rozhodl pro kariéru v kinematografii. Navštěvoval filmovou školu Louis Lumière College. Po absolvování filmové školy Louis Lumière v roce 1982 začal Gautier pracovat jako asistent kamery na filmu Život je růžový. Nicméně brzy poté zvolil práci jako kameraman na krátkých filmech. Natočil 60 filmů, než se vrátil k práci na celovečerních filmech. První celovečerní film, na kterém pracoval, byl La Vie des morts, který režíroval Arnaud Desplechin a vyšel v roce 1991. Získal Césarova cenu za kameru za film Ti, kdo mě mají rádi, mohou jet vlakem (1998) a byl nominován za práci na filmech Sentimentální osudy (2000), Čistota (2004), Gabriela (2005), Soukromé strachy na veřejnosti (2006) a Vánoční příběh (2008). Pracoval na mnoha dalších francouzských filmech, nejčastěji s režiséry Olivierem Assayasem, Arnaudem Desplechinem a Claudem Berri. Gautier začal pracovat v mezinárodním filmu na začátku 2000. let, začínaje filmem Motorkáři, za který získal cenu Independent Spirit za nejlepší kameru a technickou velkou cenu na festivalu v Cannes v roce 2004 a byl nominován na cenu BAFTA za nejlepší kameru. Po zhlédnutí filmu Motorkáři se k němu obrátil americký herec a režisér Sean Penn, aby natočil film Into the Wild (2007), za který získal cenu Lumière. Následně působil jako kameraman v amerických filmech Taking Woodstock (2009) a Grace z Monaka (2014).