Irene Rich

Irene Rich (13. října 1891 - 22. dubna 1988) byla americká herečka, která pracovala jak ve filmech němých tak s mluveným slovem, stejně jako v rozhlasu. Rich pracovala pro Willa Rogerse, který ji obsadil do osmi filmů, včetně Water Water Everywhere (1920), The Strange Boarder (1920), Jes' Call Me Jim (1920), Boys Will Be Boys (1921) a The Ropin' Fool (1921). Často ztvárňovala ženy ze společenských vrstev, například v adaptaci z roku 1925 Lady Windermere's Fan a také v Queen of the Yukon (1940). Ve svých posledních dvou filmech hrála manželku a matku na divokém západě: Byla matkou postavy Gail Russell v Anděl a zločinec (1947) Johna Waynea; v kavalerii Johna Forda Fort Apache (1948) zase ztvárnila paní O'Rourke, manželka seržanta O'Rourke (Ward Bond). V 30. letech 20. století Rich pracovala v rádiu. Od roku 1933 do roku 1944 uváděla celostátní antologický program s minidramaty, Dear John (známý také jako The Irene Rich Show). Jejím partnerem byl herec Gale Gordon (který později hrál roli Lucille Ball jako její vzteklý šéf „Pan Mooney“ v televizi). Rich se objevila i v divadelních produkcích, včetně Seven Keys to Baldpate (1935) s Georgem M. Cohanem, tvůrcem hry, a později v As the Girls Go v roce 1948. Rich má dvě hvězdy na Hollywoodském chodníku slávy, jednu za její přínos filmovému průmyslu na adrese 6225 Hollywood Boulevard a druhou za její přínos rozhlasovému průmyslu na adrese 6150 Hollywood Boulevard.