Jafar Panahi

Jafar Panahi je zástupcem íránské „New Wave.“ Je jedním z lídrů současného íránského filmu. Jeho dílo, od jeho prvních pokusů diskutovat o sociálních tématech až po jeho pozdější a odvážnější diskuse o tabu tématech v Íránu, je kreativním odrazem povahy kinematografie a lidské společnosti a je prostoupeno lidskostí. V roce 2010 soud v Íránu odsoudil Jafara Panahiho na šest let vězení. Kromě toho, podle rozsudku, byl Panahi zakázán natáčet filmy po dobu 20 let, poskytovat rozhovory místním a mezinárodním médiím a opustit Írán. Tři tváře byly jeho čtvrtým filmem (po This Is Not a Film, Closed Curtain a Taxi) natočeným po jeho zatčení. Režisér se nemohl účastnit premiéry kvůli zákazu opustit Írán. Panahi je žákem Abbáse Kiarostamiho, jehož vliv je zvláště patrný v Třech tvářích, připomínající taková uznávaná mistrovská díla jako Vítr nás unese a Chuť třešně.