Pokud by někdo kdy chtěl zpochybnit nezpochybnitelnou dovednost kameramana Rogera Deakinse, stačí se podívat na tento krásně zpracovaný příběh mládí 14. dalajlámy. Natáčený v marockých Atlasových…
Pokud by někdo kdy chtěl zpochybnit nezpochybnitelnou dovednost kameramana Rogera Deakinse, stačí se podívat na tento krásně zpracovaný příběh mládí 14. dalajlámy. Natáčený v marockých Atlasových horách, zřejmě z jasných důvodů, Martin Scorsese nám poskytuje nádhernou, pestrou a přemýšlivou úvahu o tom, jak byl tento mladík vybrán, po čtyři roky trvajícím hledání, aby se stal uctívaným duchovním vůdcem klidného národa zemědělců a mnichů, hluboko zahrabaných v Himalájích. Chlapec měl pouze dva roky, ale již byl strach mezi těmito lidmi, pro které se čas většinou zastavil, že jejich soused má plány na jejich domovinu. Jak chlapec stárne do mládí, tyto hrozby se projevují praktičtěji a nakonec muž nemá jinou možnost, než se vydat na nebezpečnou cestu do bezpečí v Indii. Herci jsou dokonalí ve svých rolích - tři inkarnace hlavní postavy se bezproblémově spojují, když musí naučit se kráčet velmi tenkou linií a dosáhnout úroveň politického ducha potřebného k zvládnutí zákerného, ale bezohledného předsedy Maoa (Robert Lin). Philip Glass také skóruje dobře - velkolepé a intimní orchestrace dobře doplňují krásně zbarvené kostýmy a stoupající politickou teplotu. Trvá si na svém čase, ale je to jemně podaná hypotéza. Naznačuje více, než ukládá historii a to dělá z filmu více kompletní dílo na užívání. Jistě, má vzkaz, dost z nich se stane, ale jsou tu pro nás, abychom se rozvíjeli sami - Scorsese nám neříká, co si myslet. Zve nás. Deakins byl za toto nominován na Oscara a plně to ocenit, zkuste si ho podívat na velké obrazovce. Každopádně, stojí za to sledovat a nabízí dostatek látky k zamyšlení.