Spider-Man: Zbrusu nový den Spider-Man: Brand New Day

Podívejte se na mou plnou recenzi na @ movieswetextedabout.com/spider-man-brand-new-day-movie-review-destin-daniel-cretton-delivers-peter-parkers-most-personal-story-yet Hodnocení: A SPIDER-MAN: NOVÝ DEN měl všechny předpoklady stát se nafouklým vítězoslavným kolečkem pro největší jména MCU, a místo toho jde o emocionálně nejzralejší a nejosobnější příběh Petera Parkera, jaký jsme zatím dostali — takový, který využívá svoje rozsáhlé obsazení jako nástroj ve službách jedné, bolestivé otázky o izolaci, identitě a ceně, kterou platíme za to, že předstíráme, že nikoho nepotřebujeme. Tom Holland ještě nikdy nebyl lepší, Sadie Sink se ohlašuje jako skutečná hvězda a Destin Daniel Cretton dokazuje, že i v nejpřeplněnějším koutě Marvelu může příběh patřit úplně jedné postavě. S některými z nejlepších Spideyho akčních scén, jaké jsem kdy viděl, výborným soundtrackem od Michaela Giacchina a skvělými hereckými výkony napříč celým obsazením je tohle jednoznačně špička MCU.

Název „Nový den" je značně zavádějící, na tomto filmu není nic nového, všechno jste to už viděli. Film se opravdu vleče, je nudný a několikrát jsem z něj úplně vypnul, vůbec mě neudržel v pozornosti. Působí, jako by byl dvakrát delší, než ve skutečnosti je, táhne se a táhne a táhne. Myslím si, že Spider-Man fungoval lépe, když byl oddělený od nesmyslnosti sdíleného vesmíru MCU, je tu napěchováno několik opravdu trapných momentů ve stylu MCU. Není to špatný film, je to celkem kompetentní průměrný superhrdinský film — hrdinové se představí, záporák se představí, pak superhrdina vyhraje, stejný děj jako v každém jiném superhrdinském filmu. Doufal jsem v něco opravdu nového – to se nesplnilo.

Bavilo mě to, ale mám pár zjevných výhrad. POZOR, SPOILERY: 1. Kolikrát ještě budeme řešit tu !@#$ věc, kdy postavy prostě neřeknou, jaký !@#$ mají vlastně problém? Půlku filmu jsme strávili s Jean, která terorizuje Petera jen proto, že jí stál v cestě. Ani jednou ji nenapadne s ním rozumně promluvit a říct: „TIHLE !@#$ MAJÍ MOU !@#$ SESTRU, TY !@#$ HAJZLE!“ Vážně? Vážně? Jedeme si to zase odehrát ve stylu „ZZAACCHRRAAŇŇTTEE MMAARRTHHUU“? 2. Damage Control je mimo kontrolu už od WandaVision a Ms. Marvel. Jak sakra můžou dál fungovat bez jakéhokoli dohledu? A jak sakra je Metzger pořád na svobodě? Je to jako Kingpin na konci druhé série Daredevila: hromada filozofických !@#$ řečí a žádná spravedlnost. Žádná spravedlnost pro Saru, žádná pro Jean, žádná za Metzgerovy zločiny. 3. Neuznávám výmluvy typu „to je banalita“. Byly události druhé série Daredevila příliš „banální“ na to, aby si Yelena zahrála cameo? A kde je Xavier? Je to pro něj taky příliš „banální“? Možná si snížím hodnocení z 8 na 7, protože tyhle „zjevné výhrady“ mě pořádně štvou.

Když sleduji film, čekám, že mě pobaví, poučí a/nebo informuje (ne nutně v tomto pořadí či všechno najednou). Co si však *nežádám*, je pocit, že jsem jen marketingový cíl. A to je bohužel jeden z problémů mnoha počinů z Marvel Universe, včetně tohoto nejnovějšího dílu série o Spider-Manovi. Vzhledem ke komplikované síti vlastnictví (bez slovní hříčky) v této překrývající se sbírce superhrdinských franšíz dochází téměř ve všech jejich filmových projektech k výrazným průnikům postav a dějových linek. Kvůli tomu nevyhnutelně dochází k jistému křížovému opylování narativů. Ale když se tato praxe stane klíčovým prvkem při vytváření zápletek těchto děl, začne to působit spíš jako marketingová manipulace než jako poctivé vyprávění příběhu – což je i tento případ. Zvlášť neoceňuji, když se existující díla záměrně využívají k propagaci budoucích produkcí. Bývá to filmy trochu šablonovité a jednotvárné. A ačkoli to tu není dotaženo do extrému, přítomné to přesto je, bez ohledu na to, jak moc se režisér Destin Daniel Cretton snaží oživit jakékoli jiné charakteristické prvky, které mohly být do scénáře zapracovány. Film v podstatě pokračuje v současné mytologii Spider-Mana, kde hlavní hrdina Peter Parker (Tom Holland) působí hlavně jako osamělý utajený bojovník proti zločinu v New Yorku a honí padouchy ve světě, kde on sám a jeho minulé úspěchy byly záměrně zapomenuty v rámci nesobecké ochranné iniciativy. Jen on si pamatuje, co bylo předtím, čímž zůstává sám se svým poznáním, jelikož staří kolegové, včetně jeho bývalé lásky M.J. (Zendaya), si na něj vůbec nevzpomínají. Způsobuje mu to jistý pocit citové vyčerpanosti, ale zároveň si na to nemůže dovolit soustředit čas vzhledem ke své pracovní vytíženosti a faktu, že sám prochází proměnami vedle boje s hrozivou novou nemesis (Sadie Sink). Ano, získává pomoc od bývalých superhrdinských spřízněných duší (Mark Ruffalo, Florence Pugh), ale ani ti si na něj nevzpomínají, čímž se jejich účinnost oslabuje. Dokáže překonat všechny tyto výzvy? Je to otázka stejně pro diváky jako pro samotného Spidyho, jelikož při vyprávění tohoto příběhu se zavádí několik dějových vláken (a ne zrovna přehledně) – problém, který sužuje plynulost materiálu v první polovině. To může potenciálně ztížit divákovi porozumění až do závěrečné části filmu, kdy si konečně najde pevnější půdu pod nohama pro vyprávění svého příběhu (i když některé části nejsou vždy dostatečně vysvětleny). Rozumný střih by tu možná pomohl, ale to by mohlo znamenat oříznutí části marketingového materiálu pro budoucí vydání (a to si přece nemůžeme dovolit, že ne?). Zkrátka, „Spider-Man: Brand New Day“ je asi nejlepší vnímat jako průměrný marvelovský počin, který nabízí místy zábavně rozvinuté postavy, ale přesto pokrývá spoustu akčně-dobrodružného území, které jsme už viděli v nesčetných jiných studiových filmech, a který by rozhodně uvítal i šikovné zkrácení své příliš dlouhé stopáže 2:24:00. Věrní fanoušci franšízy si tohle (nebo v podstatě cokoli jiného, co se Marvel rozhodne promítat) bezpochyby zamilují ať se děje cokoli, ale já s takovým hodnocením nesouhlasím. Nakonec, je tu celkem nepopiratelná ironie v odvážném znění názvu filmu, který jako by sliboval něco nového, ale tento slib nenaplňuje tak, jak by mohl.

Marvel film jsem dlouho neviděl, ani jsem pořádně nechtěl. Poslední, co jsem viděl, byl Spider-Man... a myslím, že to platí pro spoustu lidí. Tom Holland nese na zádech to, co zbylo z kdysi skvělé série, která teď umírá v posledních křečích, ztracená ve snaze zalíbit se neexistujícímu „modernímu divákovi“. Ale to se stane, když obětuješ své fanoušky na oltáři probuzených bohů – skončíš u natáčení filmů, které nikdo nechce vidět, protože jsi rozbil franšízy, které měl každý rád. A teď to všechno musí nést na svých bedrech Tom Holland. Tak jaký ten film vlastně byl? No, pořádně by mu prospěl střihač. Tohle je jeden z těch filmů, kde by měla být režisérská verze kratší, ne delší. Tempo trochu kulhalo, byly v něm cameo role, které tam vůbec nemusely být. Vedlejší dějová linka o tom, jak Spidey „levelupuje“, tam nemusela být. Policejní kapitán tam nemusel být. Kdyby ořízli trochu tuku, film by byl mnohem lepší. Plynul by lépe, nemuseli byste tak dlouho čekat, než se děj rozjede, a celé by to bylo mnohem lepší. Místo toho byl nafouklý. Snažili se do něj nacpat příliš mnoho a lidé mu dávají solidní „no, ujde“. Ale nakonec je to pořád o dost lepší než MCU, které jsme dostávali po Endgame. Jenže je to Spider-Man, a Sony do toho mluví, a mám podezření, že si dost prosadili, aby do něj nedali „holku“, což by ho udělalo trapným a „gay“ a podkopalo by to jediného hrdinu, kterého MCU ještě má.

Dobře zpracovaný a celkově zábavný a poutavý přírůstek do série o Spider-Manovi, se slušnými výkony napříč obsazením a pěkným dějovým zvratem (naštěstí jsem se vyhnul spoilerům). Nepatří sice mezi to nejlepší z komiksového žánru (přesto se mi vešel do top 15 v této kategorii), ale bavil jsem se. Tom Holland je v roli stále dokonalý a líbily se mi jeho scény se Zendayou. **4,25/5**

POZOR, SPOILERY: Film se mi líbil, nebudu lhát. Působí jinak, odvážně a opravdu sebevědomě ve své vlastní identitě. Jon Watts by si z toho měl dělat poznámky. Zároveň si ale myslím, že Hulk/Banner si zasloužil mnohem větší roli. Postava měla potenciál výrazně přispět k příběhu, ale nikdy ho naplno nevyužili. Odkaz na Bad Bunnyho mě rozesmál a upřímně, taky potěšil. Ať si o něm myslíte cokoli, je to latinskoamerický umělec a reprezentuje nás. Trochu mi to dokonce připomnělo kulturní energii a hrdost, jakou ztělesňuje Miles Morales. Co se mi nelíbilo? Za prvé: kde sakra je J. Jonah Jameson? Film je nabitý zpravodajskými relacemi, které rozebírají Spider-Mana a všechno, co se děje napříč New Yorkem. Jamesona jsme viděli na konci *Spider-Man: Bez domova*, a tady prostě zmizel. Nic. Ani zmínka. Úplně vymazaný z mapy. Stejné to platí pro odkazy týkající se inhibitorového čipu a Doktora Octopuse. Stačil by jediný komentář nebo vtip od umělé inteligence samotného obleku, aby se tato souvislost připomněla, aniž by to narušilo děj. A co Daredevil? Přesně stejný problém. Stačilo by mi pár záběrů Matta Murdocka sedícího za mřížemi své cely, jak vycítí, že Spider-Man je poblíž. Nebylo potřeba celé scény ani samoúčelného cameo. Jeden pečlivě postavený záběr by stačil, aby publikum nadchl a propojil oba světy. Velký problém je i v závěrečném dějství. Náš přátelský soused Spider-Man riskuje život, aby zachránil Jean Grey před výstřelem Punishera, a Frank ho nakonec odveze do nemocnice. O chvíli později vidíme Petera ležet na nemocničním lůžku, zatímco Frank vysvětluje, že lékaři museli oblek úplně zničit, aby mu zachránili život. To znamená, že nutně viděli jeho tvář a odhalili jeho identitu. A tady se objevuje díra v ději: jakmile zjistili, kdo je, měli objevit, že Peter Parker prakticky neexistuje v žádném rozpoznatelném veřejném záznamu – v důsledku toho, co se stalo na konci *Bez domova*. Jaký tedy mělo smysl celé to dějové vlákno a všechno, co Peter obětoval? Problém je ještě zjevnější v závěrečné scéně, kdy Peter ležérně vyjde hlavním vchodem nemocnice oblečený jako Peter Parker. Pokud lékaři museli odstranit jeho oblek a viděli, že je to Spider-Man, jak je možné, že ho nikdo nepozná, nevyslýchá, nezadrží, nebo alespoň nijak nezareaguje na tak obrovské odhalení? No dobře… Myslím, že to, jak si Ned na konci nevědomky vzpomněl na Petera přes jejich podání rukou, byl krásný a emocionálně inteligentní detail. Jemně naznačuje, že ačkoli mu byla paměť změněna, určitá citová pouta zůstávají někde v něm pohřbená. Ale je čas jít dál. Chci vidět Harryho Osborna. Chci vidět Gwen Stacyovou. Chci vidět, jak se Peter konečně stane fotografem a vybuduje si vlastní život, místo aby se neustále spoléhal na odkaz Avengers. Doufám, že *Spider-Man 5* bude mít odvahu prozkoumat tuto etapu života postavy se zralostí, dramatem a filmovými ambicemi, jaké si zaslouží. Peter Parker už ztratil příliš mnoho. Teď je čas sledovat, jak roste, přebudovává si život a nakonec se stává definitivní verzí Spider-Mana.

I přes drobné nedostatky je *Spider-Man: Brand New Day* zatím nejlepším Spider-Manem s Tomem Hollandem a jednoznačně nejvzrušivějším počinem MCU za poslední roky. Skvělé herecké výkony, senzační akční choreografie, úžasně strhující příběh a některé z nejpůsobivějších sekvencí houpání na pavučinách ze všech dosavadních filmů o Spider-Manovi utvrzují *Brand New Day* jako jeden z nejlepších filmů o Spider-Manovi vůbec. https://bit.ly/SpiderCant

„Peter Parker“ (Tom Holland) touží. Poté, co v posledním filmu musel obětovat vzpomínky všech na sebe, aby zachránil svět, teď musí houpat se z budovy na budovu ve svém červeno-modrém kevlaru a zastavovat zločiny, zatímco ta největší ztráta ze všech – ztráta „MJ“ (Zendaya) – zůstává nevyřešená. Chudák je osamělý, a tak vkládá veškeré úsilí do své práce natolik, že jeho policejní kamarádka „DeWolffová“ (Liza Colón-Zayesová) se začíná bát o jeho zdraví. Netrvá dlouho a začne se bát i on sám – jeho pavoučí smysly jsou úplně rozházené. Co se to děje? No, rozhovor s „Black Widow“ (Florence Pugh), která pobývá v sauně, po azazelovsky nepříjemné zkušenosti se zjevně zlomyslnou bytostí, jež dokáže přeskakovat z jednoho člověka na druhého – ale jeho samotného jako prostředníka použít nedokáže – ho pořádně zmate. Na osobní rovině zjistil, že pavouci mají ve svém životě tři fáze, takže možná je tohle jen přirozené přizpůsobení? Myslí si, že by mohl pomoct rozhovor s „Bannerem“ (Mark Ruffalo) – inkognito, samozřejmě – ale zdá se, že to věci jen ještě zhorší. Nepotřebuje i on inhibitor, aby zabránil přeměně v něco mnohem nebezpečnějšího, když jeho vnitřní symbióza mezi člověkem a pavoukem vypadá narušeně? Mezitím se mu daří postoupit v odhalování jeho nemilosrdné a mocné nové nemesis, ale to mu nepomáhá vysvětlit, proč je tak posedlá zničením městského donucovacího úřadu a pomstou na jeho šéfovi „Metzgerovi“ (Tramell Tillman). Dokáže to vyřešit dřív, než ho pohltí jeho nově objevená povaha, a co, samozřejmě, může udělat ohledně „MJ“? Je to deset let od doby, kdy si Holland poprvé oblékl červenou masku, a stejně jako při sledování herce, můžeme sledovat i to, jak se vyvíjelo jeho ztvárnění „Spider-Mana“. Určitě je tu spousta velkolepých akčních scén – obvykle v tandemu se zábavným „Punisherem“ Jona Bernthala –, ale film má v sobě i o něco víc duše. Je to mnohem víc charakterový pohled na muže za maskou, na jeho neklidnou duši – ale ne melodramatickým způsobem; spíš studie toho, jak osamělost dokáže ovlivnit člověka, jakéhokoli člověka, a jak těžké pro něj může být přiznat si problém, natož se někomu svěřit. Ani Zendaya tu není jen dáma v nesnázích. Není tu žádné pištění ani „zachraň mě, zachraň mě“ přivázané k lešení záporákem. Vlastně tu nápadně chybí tradiční záporák, a jak se příběh odvíjí, chaotická spoušť začíná působit i jako projev osamělosti někoho jiného. Tohle je rozhodně jeden dílek skládačky MCU – s odkazy na „Avengers“ i „X-Men“ –, ale nehraje si přitom s časovou linií, takže dostáváme něco zábavného a svižného, ale zároveň o něco obsažnějšího – docela výkon pro muže, kterému sponzoři nedovolí mít ani červeno-modré pavoučí kalhoty!

Není to úplná katastrofa, ale v nejlepším případě 6,5/10. Výrazně zaostává za předchozí trilogií a nechápu, jak může lámat rekordy a sbírat tak vysoká hodnocení. Působilo to jako unavený, nafouklý film jedoucí čistě na hypu a nahromaděné poptávce po dalším výletu s Tomem Hollandem. Můj největší problém byl s hlavním vedlejším obsazením. Emoční váha filmu Bez domova stála na Peterově oběti, aby mohli žít bezpečné životy. Přivést je zpátky, když si na něj ani nevzpomínají, působilo jako totální výmluva. Neplnili žádný dějový účel a bylo jasné, že tam byli jen z povinnosti. Zvrácení této oběti oslabuje předchozí film a příběh by byl mnohem napínavější, kdyby nezabírali tolik času na plátně. Tempo a sázky byly stejně frustrující. Slabý ústřední konflikt natahoval 2,5hodinový film, ve kterém se šokujícím způsobem málo dělo. Aby zamaskovali nedostatek dynamiky, napěchovali do něj vynucená cameo hrdinů spíš kvůli fanouškům než kvůli Peterovu vývoji, čímž příběh zatížili širší údržbou MCU. Akce a vizuál byly stejně bezvýrazné. Místo uzemněné pouliční akrobacie působily velké akční scény genericky a přeplácané CGI efekty, s uspěchaným třetím dějstvím, které vyměnilo emoční vyvrcholení za hlučný klimax. Celkově průměrný výkon. Na běžný večerní výlet do kina je to fajn, ale jako vlajková loď je to zklamání. Fanoušci, kteří čekali ostré pokračování, budou mít pocit, že série jede na poslední výdechy. Měla se odstřihnout od minulosti a fungovat samostatně, nebo začít novou trilogii. Je to sice náročný úkol, ale mohl z toho vzniknout mnohem lepší čtvrtý film.

Jednoznačně nejhorší Spider-Man film s Tomem Hollandem. Děj je málo ambiciózní a nechává tolik nedokončených dějových linek, že to působí, jako by se skoro nic nevyřešilo, a scenáristé se evidentně snažili narychlo vytvořit třetí dějství, ve kterém má Spider-Man s někým bojovat. Proč by vůbec zavedli Jean a pak vůbec nevyřešili její dějovou linku? Vůbec? Film začíná tím, že je na útěku, hledá svou sestru, zjistí, že je mrtvá, a pak se zase vrátí k útěkům. Opravdu to nepůsobilo, jako bychom něčeho dosáhli. Nepůsobilo to, jako by měla jakýkoli vývoj postavy, protože o ní pořád nevíme nic, kromě toho, že je naštvaná na lidi, kteří unesli její sestru. A ten zvrat, že nakonec není padouchem, mi přijde naprosto šílený, protože byla po celou dobu šíleně zlá a většinu filmu strávila honěním Spider-Mana, vyhrožováním, že zabije jeho přítelkyni, ovládáním více lidí a přiváděním je k pokusu o sebevraždu a působením nevyčíslitelných škod… jen aby film skončil s „vlastně je to hluboko uvnitř opravdu milá osoba?“ Co??? Byla do očí bijící zlá a sadistická, a teď je jen cool a nepochopená? Velká část toho, že se z Jean stala padouška, byla čistá pohodlnost, aby měl Spider-Man s kým bojovat. Proč by Jean projela tankem přes město a nastražila bombu, kdyby chtěla zůstat v ústraní? Proč osvobodila Škorpiona? Taky nemůžete jednoduše udělat KAŽDOU akční scénu o boji s ovládanými padouchy. Panebože, je to Škorpion... ale je ovládaný! Je to Hulk, ale je ovládaný! Je to Ruka, ale jsou ovládaní!!! Je to banda strážných, ale jsou...! Ale nic, prostě se chtěli poprat se Spider-Manem pro zábavu. Polovina děje je jen o tom, jak Spider-Man získává odvahu znovu se představit svým přátelům. Naprosto chápu, *proč* to dělají, a je hezké, že se znovu spojí uvěřitelným způsobem… Ale je to prostě tak nudný dějový nápad. Celé emoční jádro filmu je jen „chlapík se spojuje s postavami, se kterými byl kamarád v minulém filmu“. Trvá to celý film, než se status quo resetuje zpátky na předchozí film. Představte si, kdyby ten čas věnovali představení jakýchkoli nových zábavných postav místo opětovného představování těch, které už známe. I Ruka se jen tak potuluje po New Yorku a nikdy se to nevysvětlí ani nevyřeší. Spider-Manovy síly, které mu vymykají z kontroly, se taky nikdy nevyřeší, ale asi je naznačeno, že to překoná, když má zase přátele. Jean Greyová vás naláká na myšlenku, že do MCU zavádí mutanty, ale nikdy to neudělají. Ten režisér měl prý zůstat naživu, ale nikdy neuvidíme, co se s ním stalo…? Nechali ho jen tak odejít bez jakýchkoli následků? Tolik promarněného potenciálu a promarněného času. Všechno působilo tak trochu odfláknutě. Jediné, co se mi opravdu líbilo, byla režie – působila mnohem dynamičtěji a méně plochě než ostatní Spider-Man filmy s Tomem Hollandem. Miluju scény s houpáním. Všechno ostatní? Meh.

#filmreviewhaiku Manhattan povstává / Genialita zděděná / Padouši přicházejí ve vlnách #filmreviewhaiku