Přízraky v Benátkách A Haunting in Venice

Jedna věc, kterou dobrý detektivní příběh neměl dělat, je uspat své diváky. Bohužel, tato nejnovější filmová adaptace románu Agathy Christieové selhává v tomto ohledu. Režie Kennetha Branagha, třetího pokračování belgického detektiva Hercula Poirota, je dlouhým zdřímnutím, které diváky nechává málo zaujatými postavami a ještě méně příběhem, do kterého jsou uvězněni. Když slavný detektiv (Branagh) - nyní v důchodu ve Veroně - je osloven přítelkyní a autorkou detektivních příběhů (Tina Fey), aby jí pomohl ověřit nebo vyvrátit psychické schopnosti média (Michelle Yeoh) na seanci v údajně strašidelném paláci v Benátkách, je vtáhnut do dalšího ze svých slavných vyšetřování. Problém spočívá v tom, že to, co by měl být zajímavý příběh, je nekonečně nudný, což, naneštěstí, vyvolává časté kontroly na hodinkách. Kromě toho je téměř celý film natočen s nadměrnou temnou prací kamery (takže se ukázat na slávu Benátek). A pak jsou tu výkony, které obsahují dobré zvraty Yeoh a Jude Hill, ale pozitivně dřevěné zobrazení Branagha (v porovnání s jeho předchozími zobrazeními protagonista) a absolutně strašný výkon hrozbou špatně obsazené Fey. Na pochvalu je třeba dodat, že jako jeho nedávnější předchůdci, produkční hodnoty této Christieovy nabídky jsou na nejvyšší úrovni, ale to je asi vše, co tato premiéra má pro sebe, o čemž je velký rozdíl oproti o mnoho lepší celkové práci nalezené v „Vražda na Orientálním expresu“ (2017) a „Smrt na Nilu“ (2023). Dokonce i fanoušci slavné autorky mysteriózních příběhů pravděpodobně zjistí, že „Strašení v Benátkách“ je unavující a nudné. Připravte si oběd na tento film.

A Haunting in Venice je zdaleka nejlepší adaptací nyní již trilogie s Herculem Poirotem, opravující mnoho chyb minulosti a využívající Kennetha Branagha jako filmaře a herce, aby vynikl jako temnější, atmosferičtější film. Výjimečné herecké výkony, napínavé sekvence s intenzívními vrcholy a pár skutečně zajímavých záhad, které trvají až do konce. Nějaká nejasnost ohledně jeho nadpřirozených témat působí mírně nevhodně v takovém logicky řízeném světě, stejně jako ne všechny postavy si zaslouží přidělený čas na obrazovce. Pokud je tato poslední část použita jako pevný základ pro nová pokračování, sága má všechno ve prospěch svého pokračování...

Na rozdíl od jeho dalších dvou adaptací Christie s touto postavou, tento film nemá předchozí, hvězdně obsazenou verzi, se kterou by šlo porovnat. To je dobré, protože určitě nejde o jednu z autorových silnějších příběhů. "Poirot" (Sir Kenneth Branagh) odešel do jakéhosi dobrovolného vyhnanství do Benátek, kde nevidí nikoho kromě cukráře. Příchod spisovatelky "Ariadne" (Tina Fey) rozhýbal to, co mu zbylo z jeho malých šedých buněk, a zavede je do starého paláce, kde má proběhnout seance, aby se zjistilo, co způsobilo podivnou smrt mladé "Alicie". Rychle zjistí, že ti, kteří se sešli, tvoří skupinu lidí, kteří všichni mají svá břemena - individuální nebo s ostatními ze skupiny a samozřejmě, v nejlepším stylu "Cluedo", jeden z nich je následně zavražděn nemožným způsobem. Posledních deset minut tohoto filmu je dosti šibalských a jako obvykle u tohoto autora jsme konfrontováni s dost netradičním řešením, ale zbytek záhady jsem považoval za podaný v stylovém a šlechtivém vzhledu, ale zároveň těžkopádně a letargicky. Je příliš slovný a obsazení se skutečně nespadá dohromady velmi dobře, protože pocit ohrožení se opravdu příliš nenakumuluje. Je dobře skórován a předvádí krásu a zranitelnost Benátek, ale jako detektivka jsem cítil, že mu chybí trochu toho "je ne sais quoi"! Sir Kenneth se určitě snaží vytvořit osobnost pro svého detektiva, a já se k tomu trochu přihřívám (ačkoliv není to Peter Ustinov), ale napsal jsem docela suchou a nepodařilo se mi do toho skutečně dostat. Možná jedno na shlédnutí vícekrát?

Kenneth Branagh není naším oblíbeným Poirotem, ale rádi vidíme příběhy Agathy Christie na velkém plátně. (Chceme podporovat více detektivek, které mají být vytvořeny.) Tento film je o hodně lepší než Smrt na Nilu, přináší nám zajímavé záběry benátského titulu předtím, než se dostaneme do záhadného Pallaza, kde se většina filmu odehrává. Michelle Yeoh byla vrcholem mezi známými tvářemi v tomto filmu. Tina Fey byla zvláštní volbou jako komická úleva ve filmu z období. Obě jsme v polovině filmu zavřely oči.