Byl jsem docela nervózní, když jsem to viděl. Očekával jsem jakýsi hybrid „Jiného světa“ setkává „Brideshead Revisited“, když se rozvíjí příběh „Ollieho“ (Barry Keoghan) a jeho aristokratického…
Byl jsem docela nervózní, když jsem to viděl. Očekával jsem jakýsi hybrid „Jiného světa“ setkává „Brideshead Revisited“, když se rozvíjí příběh „Ollieho“ (Barry Keoghan) a jeho aristokratického kamaráda „Felixe“ (Jacob Elordi). Oba jsou na Oxfordu, ale první muž je velmi chudý ve srovnání s jeho zámožnými vrstevníky. Jednoho odpoledne mu však přichází na pomoc „Felix“, půjčuje mu své kolo, a co nyní následuje, je přátelství, které postupně začíná růst a posledně jmenovaný pozývá svého nového přítele na své rodičovské sídlo jako hosta jeho matky (Rosamund Pike) a otce (Richard E. Grant). Během celé této zkušenosti se pohybuje trochu zákeřný a žárlivý „Farleigh“ (Archie Madekwe), kdy jejich letní prázdniny kolísají od hedonistické a příjemné k hrůzné a tragické. Je to trochu pomalý start, ale jakmile dorazíme na rodinné sídlo, příběh začne nabírat rychlost a „Ollie“ se ukáže být dost zručný při navigaci - dokonce manipulaci - často velmi zrádném prostředí, ve kterém se nachází. Určitě je příliš dialogový, ale Keoghan je tu dobrý a postupně začíná být budován stupeň hrozby, kdy začínáme tušit, že věci nejsou úplně takové, jak se zdají. Našel jsem, že i Madekwe je dost dobrý jako odporný příživec (jen trochu vyšší) a Carey Mulligan také kráčí dost charakteristickým lanovým mostem. Fotografie a estetika filmu spolu s hudbou Anthonyho Willise dodávají příběhu jistou bohatost, která není tak klišé, jak jsem se bál. Nemyslím si, že je to film, na který bych si vzpomněl o pár letech, ale určitě stojí za to se podívat, protože pan Keoghan pokračuje ve své cestě k tomu, co musí být větší úspěch.