Musím přiznat, že jsem se nechal oklamat tímto filmem kvůli jeho veselému traileru, jen abych byl hrubě zklamán z toho, co jsem viděl. Tento film je jednoduše hrozný a úplně nerozumím, jak se diváci…
Musím přiznat, že jsem se nechal oklamat tímto filmem kvůli jeho veselému traileru, jen abych byl hrubě zklamán z toho, co jsem viděl. Tento film je jednoduše hrozný a úplně nerozumím, jak se diváci mohli najít v tomto vtipném. Když si dvojice lesbických středoškolských studentek (Rachel Sennott, Ayo Edebiri) založí bojový klub (tj. eufemisticky označený „sebeobranný program“) jako prostředek k tajnému získání svých spolužaček z tanečních skupin (příběh, který je sám o sobě poměrně pochybný), následně se pustí do bloudivého příběhu, který nemá moc smysl a působí tak, jako by ho vymyslela skupina studentů, kteří se zasmějí čemukoli, když jsou dost nadržení. Film začíná příliš tvrdě a pak rychle začne klesat. Hodně materiálu je také otázkou chuti, například sekvence, které obsahují nekontrolované fyzické zneužívání žen, stejně jako jiné formy sankcionovaného násilí. Jak má být tahle věc vtipná? „Bottoms“ byl popsán diváky a kritiky jako komedie, která jde za vše / vše pro smích, ale já jsem našel jeho nechutné pokusy o humor prostě trapné. Co víc, filmové slabé pokusy o vložení příběhu s poselstvím týkajícím se posílení žen jsou úplně zrazeny jeho mnoha nevhodnými zápletkami. Na pochvalu filmu je třeba dodat, že má několik slušných hereckých výkonů jeho hereckého obsazení (zejména Punkie Johnson, Dagmara Dominczyk a bývalá hvězda NFL Marshawn Lynch). Bohužel, tato snaha je velkým krokem dolů pro režisérku Emmu Seligman a scenáristku-herečku Rachel Sennott, obě předvedly brilantní práci ve své drsné spolupráci „Shiva, Baby“ (2020) (nehovoříc o tom, že obsazení Sennott představuje směšnou volbu pro někoho, kdo je téměř 28 a snaží se zahrát postavu 18letého charakteru). Je to také velký krok dolů pro producentku Elizabeth Banks, která si letos získala obrovský úspěch s úplně vtipným „Kokaínovým medvědem.“ Po tom, co jsem si prohlédl tenhle neúspěch, mi napadlo, že možná stárnu a ztrácím svůj smysl pro humor, ale po zvážení jsem si uvědomil, že to opravdu není případ. Může to opravdu představovat případ měnících se filmových vkusů, ale pokud je tomu tak, vážně mě trápí směr, kterým tyhle chutě směřují.