Anders Danielsen Lie zde nabízí opravdu intenzivní výkon jako se uzdravující drogově závislý "Anders". Jeho lékaři si myslí, že se dostatečně zlepšil, aby mohl strávit den, bez dohledu, v Oslu, s…
Anders Danielsen Lie zde nabízí opravdu intenzivní výkon jako se uzdravující drogově závislý "Anders". Jeho lékaři si myslí, že se dostatečně zlepšil, aby mohl strávit den, bez dohledu, v Oslu, s rodinou a přáteli a absolvovat pohovor na práci. Na začátku to vše jde dobře. Navštíví "Thomase" (Hans Olav Brenner) a jeho rodinu a je připravený (ne doslova) na svůj pohovor. Zde se věci zvrtají a strávíme zbytek jeho dne, kdy vzpomíná na minulost, setkává se s některými důležitými osobami z minulosti a postupně se zdá, že se smiřuje s tím, co považuje za nejlepší pro svou budoucnost. Joachim Trier využívá jemné tempo tohoto dramatu, aby Lie postupně demonstroval charakter jeho postavy s pocitem introspekce a promyšleného sebezničení. Nejde o nevzdělaného muže, který vyrůstal v bídě nebo depravaci, jde o erudovaného a přitažlivého "Andersa", který pochází z pořádného, milujícího domova, který není bez svých vzestupů a pádů, ale měl by mu poskytnout více emocionální odolnosti, než jakou tu vidíme. Je zde silný herecký ansámbl - mezi nimi silná Malin Crépin ("Malin"), když jeho mozek zdá se, že si dává do pořádku věci. Není to snadný film na projití. Je to traumatizující jemným a měřeným způsobem a Lie nám předkládá osobu, se kterou je snadné cítit empatii a chtít mu řádně zatřást.