Spasitel Project Hail Mary

Když jsou časy těžké a znavené duše hledají únik od svých strastí, často se uchylují právě do kina, aby si ulevily od nahromaděného tlaku. A v době, kdy to vypadá, že svět míří přímo do háje (jako teď), to platí víc než kdy jindy. Právě s tímto vědomím přichází toto dlouho očekávané sci-fi vesmírné dobrodružství od režisérů Phila Lorda a Christophera Millera – film, který měl přinést tak potřebnou a očekávanou zábavu. Bohužel výrazně zaostává za očekáváním. Když kdysi slavný, dnes ale zdiskreditovaný vědec Ryland Grace (Ryan Gosling) vykoupí svou pověst odhalením příčiny vesmírné katastrofy, jež hrozí zničit Zemi, „naverbuje" ho mezinárodní panel vyšetřovatelů (v čele s nešťastně obsazenou Sandrou Hüller), aby se zúčastnil mise na vyřešení problému. Váhá, protože má osobní pochybnosti a chybí mu zkušenosti astronauta – obavy, které se nečekaně potvrdí, když se po hibernaci probudí jako jediný člen posádky, který přežil. Musí se tedy sám naučit ovládat loď a hledat řešení blížící se katastrofy, jež zjevně postihla všechny sousední sluneční soustavy kromě jedné. Po příchodu na toto jediné nezasažené místo potká kamenně vyhlížejícího mimozemšťana, kterého pojmenuje „Rocky" (hlas James Ortiz) – bytost vyslanou ze svého domovského světa na stejné místo se stejným cílem. Možná společná práce přinese téhle nepravděpodobné dvojici odpověď, ale nejdřív se musí naučit komunikovat, mají-li úspěšně spolupracovat – výzva téměř tak velká jako samotný vědecký problém. Ač to zní jako slibná premisa pro únikovou fantasy podívanou, problémy nespočívají ani tak v samotném příběhu, jako spíš v jeho chybami přeplněném zpracování. Už jen stopáž 2:36:00 je příliš dlouhá na to, aby udržela divácký zájem s tím, co film nabízí. Zpracování totiž nikdy nebere samo sebe dostatečně vážně na to, aby diváka přimělo zajímat se o postavy či výsledek. Místo napínavého a strhujícího vesmírného dobrodružství se z filmu stává spíš odlehčená buddy komedie (a to dost hloupá, téměř dětinská). Komická úleva je jedna věc, ale tahle produkce to žene až příliš daleko, a právě to se stává hlavním důvodem, proč film zoufale potřebuje střih. K tomu je třeba dodat, že příběh není nijak zvlášť originální – kombinuje motivy ze snímků jako „Interstellar" (2014), „Marťan" (2015) a, jakkoli neuvěřitelně to zní, i „Trosečník" (2000), s vizuálními prvky, které jako by byly vytrženy z „2001: Vesmírná odysea" (1968) a „2010: Rok, kdy navážeme kontakt" (1984). A když už mluvíme o vizuálech – speciální efekty jsou výrazně nevyrovnané, některé ohromně krásné, jiné vypadají, jako by byly staré 40 let (o kontinuitě ani nemluvě). Pak je tu Goslingův hlavní herecký výkon, který nese většinu filmu na svých bedrech – znovu ztvárňuje (nebo se o to snaží) svého typického tichého „obyčejného chlapíka", ale v tomto případě pravidelně vystupuje z role a sklouzává k neúnosně přepatetickému a sladkému projevu (podobně jako jeho mimozemský parťák). Výsledkem je, že „Project Hail Mary" je nakonec nečekaným zklamáním, které nedokázalo naplnit to, co tak vytrvale slibovala marketingová kampaň. Uvědomuji si, že můj postoj možná zní mrzutě a bručounsky a že půjde spíš o nepopulární názor v rozporu s tím, co říká většina kritiků a diváků, ale upřímně, z filmu jsem odcházel neuspokojen. Pokud se přesto rozhodnete film zhlédnout, udělejte si aspoň tu laskavost a podívejte se na něj v IMAXu. Ale na vašem místě bych počkal na streamovací verzi.

Myslím, že tohle je možná můj oblíbený sci-fi film od dob „Galaxy Quest" (1999), a podobně jako on, i tohle je pevný a zábavný příběh vedený hercem, který s věkem působí čím dál charismatičtěji. „Grace" (Ryan Gosling) je přesně ten typ interaktivního učitele přírodních věd, jakého bych si sám přál mít. Málo učebnic, zato spousta vychytávek, pomůcek a zajímavých drobností, které drží jeho teenage studenty v pozoru a nadšení. Když jednou odpoledne odchází ze školy, potká záhadnou „Evu" (Sandra Hüller), která zná jeho bouřlivější minulost ve vědecké komunitě a pozve ho, aby se zapojil do klíčového globálního projektu. Slunce rychle umírá a oni zjistili, co za tím může stát. Rychle pojmenuje jev, kterému říká „astrofág", a brzy je na palubě letadlové lodi uprostřed oceánu, kde pracuje na protilátce, kterou by snad mohla poskytnout hvězda vzdálená světelné roky od Země. Vědcem být chce – astronautem už je to jiná věc – a tak po nešťastné explozi stojí „Eva" před těžkým rozhodnutím. Souběžně s touto linkou běží i příběh o vesmírné lodi daleko, hodně daleko v jiné galaxii, kde její osamělý astronaut potká a spřátelí se s dalším poutníkem hledajícím řešení této mezigalaktické pohromy. Ti dva jsou skoro úplní protiklady – nemají společný jazyk, dokonce ani nedýchají stejný vzduch – ale trocha technické zručnosti, znakové řeči, stavění modelů a pořádná dávka dobré vůle jim možná pomůže najít řešení včas. Až na pár úsporně dávkovaných zásahů Hüller – a jeden povedený moment karaoke – jde v podstatě jen o Goslinga, který předvádí, jak cool jsou vlastně svetry, zatímco se řítí vesmírem. Scénář mu nabízí docela vtipné dialogy a i náznak či dva skutečné vědy; působivé jsou i vizuální efekty, ale nakonec je to právě jeho sympatická charakterizace, která nás rozesměje a zároveň chytne za srdce téměř současně, zatímco jejich příběh během pár hodin míchá napětí, humor a sílu přátelství. Na velkém plátně to vypadá skvěle a klidně bych uvítal i pokračování.

Neuvěřitelný film. Tak dojemný a vtipný. Kamera je nádherná, příběh je nesmírně zábavný a k postavám si vytvoříte opravdu silný citový vztah. Ryan Gosling mě nikdy nezklame.

Celá recenze: https://movieswetextedabout.com/project-hail-mary-movie-review-ryan-gosling-shines-in-a-visually-stunning-redemption-story-for-the-ages/ Hodnocení: A- „Project Hail Mary je triumfem příběhu nad technikou – vykoupení muže, který sám sebe považoval za zbabělce, se stává symbolem naděje pro celou civilizaci. Je to nádherná úvaha o tom, jak skutečná komunikace a osobní oběť dokážou zbořit i ty nejnepředstavitelnější bariéry a spojit dvě bytosti z opačných světů ve společném cíli. Když jsem odcházel z kina, mé myšlenky se netočily kolem orbitální fyziky nebo mimozemské chemie, ale kolem hlubokého ponaučení o nezištnosti, které Rocky a Grace zanechávají reálnému světu. Film patří mezi nejpohlcující a emocionálně nejuspokojivější sci-fi zážitky současného kina, když spojuje technickou velkolepost IMAX produkce s intimitou jednoho z nejčistších přátelství, jaké kdy plátno vidělo, prostřednictvím nezapomenutelného výkonu Ryana Goslinga. Připomíná nám, že v ohlušujícím tichu vesmíru nespočívá naše největší síla ve vyřešených problémech, ale v odvaze vykročit směrem k neznámému a zjistit, že člověk nikdy není opravdu sám. Nakonec to, co skutečně přetrvává, nejsou špičkové vizuální efekty ani vědecká preciznost, ale duše příběhu."