Místo výbuchu kinetické energie je 'Mank' promyšlený, důkladný, jemný a nakonec vzteklý film, který stále roste ve vaší mysli hodiny po jeho zhlédnutí. I po dvou zhlédnutích stále slyším, jak moje…
Místo výbuchu kinetické energie je 'Mank' promyšlený, důkladný, jemný a nakonec vzteklý film, který stále roste ve vaší mysli hodiny po jeho zhlédnutí. I po dvou zhlédnutích stále slyším, jak moje myšlenky přemýšlejí o každé sekundě, mé srdce tichounce závodí, když zvažuji jeho jednotlivé momenty geniality. Toto není nostalgická elegie pro skvělý film nebo skvělého umělce, ale odsuzující portrét toho, jak mohou být zneužity systémy moci a jak se dobrí muži ocitají zapojení. Mluví dravě k naší současnému světu a připomíná nám důležitou roli umění ve fungující společnosti. V tomto smyslu 'Mank' není film o kinematografii; je to film, který se ptá, jaký je vlastně smysl kinematografie. Je to silná, vzpurná otázka, a jen režisér tak zručný jako David Fincher by se odvážil ji položit, a mít představivost najít odpověď. V procesu by mohl právě doručit nejlepší film roku.