Nádherné. Le Samouraï, jeden z nejvíce chválených francouzských filmů 60. let, a oprávněně tak. S jedním odchycením jsem ho viděl poprvé, nejsem si jistý, co bych ještě mohl říct o filmu, který byl…
Nádherné. Le Samouraï, jeden z nejvíce chválených francouzských filmů 60. let, a oprávněně tak. S jedním odchycením jsem ho viděl poprvé, nejsem si jistý, co bych ještě mohl říct o filmu, který byl diskutován, analyzován, chválen a zkoumán téměř pět desetiletí. Příběh je jednoduchý, najatý vrah Jef Costello (Alain Delon) vykonává zabití, ale je viděn utíkající z místa činu a zbytek filmu se snaží zajistit, aby jeho alibi vydrželo. Jeho zaměstnavatelé chtějí, aby byl vymazán, aby se vyhnuli odhalení, hlavní detektiv na případě ví, že to byl Jef, ale nemůže ho úplně stáhnout a Jef je záhadně přitahován k vášnivé klavíristce, která je náhodou hlavním svědkem proti němu! Střízlivý na dialozích, je to geniální rozhodnutí režiséra Jean-Pierre Melvillea, protože jakékoliv rozhovory nás nechávají viset na každém slovu, které se řekne. Také to znovu zdůrazňuje esenci samoty života vraha. Jefův byt je tak jednotvárný a zbavený osobnosti, jediná krása je tam pták v kleci, metafora toho je těžká na ignorování. Jef sám je krásný, je také neustále v emočně zamrzlé kleci. Oblečený v trenčkotu a fedorové klobouku (nebo je to trilby?), je zřejmé, že Delon a Melville s velkým respektem odkazují na americký cyklus klasických film noir. Je také úžasné, že film je technicky natáčený barevně, stále působí jako jeden z těch černobílých noirů 40. a 50. let. K Henri Decaëho (Ascenseur pour l'échafaud) fotografii je taká chladnost, která tak dobře odpovídá příběhu, interiéry jsou zbavené života, exteriéry skoro vždy temné. A s brilantním Delonem chladným jako eskymácký svatební tackle, ledové povlaky jsou tu na módním vzestupu. Obrovsky vlivný, Le Samouraï si zaslouží veškerou pochvalu, která mu byla věnována. Nejlepší věc na něm je, že se skutečně stává lepším při opakovaném pohledu, protože surreální hrana zmizí příště a na jejím místě je povědomí o tom, co režisér dělá, a s tím přichází uznání pro velké filmové noirové dílo. Sakra! Dokonce i finále je čistý noir srdcem. 9/10