Lorenzo Ferro zde opravdu dobře zahrál a je velmi přesvědčivý jako kudrnatý, nevinný argentinský chlapec (Carlos), který ve věku sedmnácti let již měl klavír svých rodičů naplněný nezákonnými penězi.…
Lorenzo Ferro zde opravdu dobře zahrál a je velmi přesvědčivý jako kudrnatý, nevinný argentinský chlapec (Carlos), který ve věku sedmnácti let již měl klavír svých rodičů naplněný nezákonnými penězi. Jeho dětství v respektované rodině nenaznačovalo nic mimořádného, dokud nešel do školy a nesetkal se s karizmatickým drobným zločincem Ramónem (Chino Darín). Byl zamilovaný a skoro by neudělal nic, aby získal a udržel pozornost svého nového přítele. Když to začne znamenat přístup k zbraním, autům a drogám... Zbytek filmu je kreativně posílený historický fakt, kdy tento mladý muž objevuje, že násilí je cestou k bohatství a úspěchu, a to vede k vraždění a to - no, nárazy krve do hlavy jsou návykové. Opravdu si dokážu představit postavu, jak rozdává oběty v neděli a usmívá se na miminka, ale byl skutečně o hodně zručnější s pistolí na oční distanci. Jeho zatčení samotné jen posílilo jeho touhu po uznání. Média ho měla na každé titulní straně a na každé televizní stanici. Dokonce se mu podaří uniknout - ale i to se zdá být spíše jen mediálním tahem. Produkce je trochu hrubá; pokusy naznačit určitý druh sexuální fluidity u Carla nefungují tak dobře a je tam příliš mnoho dialogů, ale Ferrova herecká představa jako muž, pro kterého zabíjení jiných životů neznamenalo nic, byla podle mě celkem sociopaticky poutavá.