Nebezpečná laskavost A Simple Favor

Především se tento film zdá být jako by někdo šel do svého místního obchodu, chytil náhodný třídolarový mysteriózní román z pokladního pultu a rozhodl se udělat z něj film s některými velmi populárními a atraktivními lidmi. Jinými slovy, je to hloupý mysteriózní film s bláznivými zvraty a otočkami.

Skutečně nevím, jakou atmosféru film _A Simple Favor_ zamýšlel vytvořit, ale nějak se mi líbil. Závěrečné hodnocení: ★★★ - Líbil se mi. Osobně bych ti doporučil, abys si ho zkusil.

Stylový, sebevědomý a vtipný - (převážně) příjemná parodie. Sledování zkaženého jádra pod povrchovou urbanitou předměstí je něco, co přitáhlo filmaře jako Alfred Hitchcock (Stín pochybnosti), David Lynch (Modré samet a Twin Peaks: Oheň prochází se mnou), Joe Dante (Předměstí), Gus Van Sant (Zemřít pro někoho) a Frank Oz (Ženy ze Stepfordu). Nedávno romány jako například Gone Girl z roku 2012 od Gillian Flynnové (a filmová adaptace z roku 2014 od Davida Finchera) rozšířily a zpopularizovaly předměstský noir žánr; žánr, na který primárně zaměřují satirické excesy A Simple Favour. Komický pohled na životy dvou mladých matek v bohatém americkém předměstí, spolu s detektivní zápletkou, film má nezpochybnitelnou identitní krizi kvůli svým žánrovým charakteristikám (je to komický/satirický předměstský noir detektivní thriller). I když režisér Paul Feig se ukáže být zručný v manipulaci s parodiemi, ve pozdějších fázích se zdá, že se snaží zajistit, aby film mohl existovat (relativně) neironicky v tom samém žánru, který se snaží parodovat. A nepodaří se mu to. Přestože tato schizofrenní kvalita, vzájemné působení mezi dvěma hlavními postavami, těžká stylizace, hravě sebevědomá povaha estetiky a úspěch burleskních prvků vše slouží k tomu, aby film byl neodolatelně zábavný.

Byl jsem hodně zmatený, ale zároveň zaujatý. Z toho se nakonec stal napínavý thriller. Všechno však v závěru dávalo smysl. Opravdu jsem si užil sledování tohoto filmu.