Audiovizuální krása jako všechny filmy Malicka, ačkoli tento určitě poprvé má zajímavější příběh než Strom života, ale bohužel podle mého názoru vlastní ambice a přetvářka na něco epického mu hrají…
Audiovizuální krása jako všechny filmy Malicka, ačkoli tento určitě poprvé má zajímavější příběh než Strom života, ale bohužel podle mého názoru vlastní ambice a přetvářka na něco epického mu hrají proti, protože Skrytý život je film, který si velmi prodlužuje svůj pobyt. I když Malick nemění formuli, kterou používá jak narativně, tak vizuálně, tento příběh dokáže působit jinak možná proto, že na rozdíl od filmů jako To za zázrakem, Rytíř pohárů a Píseň k písní, Malick se vrací v čase a vizuální aura filmu má osobitější dotek. Znovu Malick nevydává, že by požadoval hodně od svých herců, protože romantické situace se znovu zdají být opakující, ale jak jsem řekl, když je to důležitější příběh, tentokrát interakce působí hlouběji. Zde je problém, jak jsem řekl, je délka. Film je jen pár minut od tří hodin a kvůli formě příběhu se ty tři hodiny zdají být příliš mnoho. Nemohu popřít, že Skrytý život je krásný film, je to opravdu dobrý film, ale je to velmi dlouhý. Úplně jsem si ho užil, určitě bych si ho znovu pustil bez pochyb, ale určitě bych z něj mohl odstranit hodinu, aby byl agilnější, i když chápu, že to byla Malickova vize a touha, aby si diváci mohli zažít jeho film. Opakuji, líbil se mi hodně, je to nejodměňující práce Malicka od Stromu života a je to film, který si každý vážný milovník filmů užije nebo mu aspoň dá šanci být ohromený.