Delirium je nemoc, která přichází pouze v noci. Don Birnham není jen piják, je ve skutečnosti opilý, je sám po celý víkend těmi, kdo ho milují s podmínkou, že se pustí do svého psaní, takže doufají,…
Delirium je nemoc, která přichází pouze v noci. Don Birnham není jen piják, je ve skutečnosti opilý, je sám po celý víkend těmi, kdo ho milují s podmínkou, že se pustí do svého psaní, takže doufají, že zůstane mimo alkohol, který ničí jeho život a lásku, na které je postaven jeho život. Billy Wilder to režíruje s brilantníma rukama, udělá svůj první mistrovský tah tím, že obsadí Raye Millanda do hlavní role Dona Birnham, v té době byl Milland známější pro lehké a vzdušné role, takže pro diváky tehdy bylo docela něco vidět někoho tak normálně příjemného, jak se ponorí do skutečného temného stínu jejich vnímané osobnosti. Není to jiné zde v roce 1945, Milland (a Wilder) nás zavedou do vzdušného, téměř veselého prvního kotouče, a tady je stanoven základ, abychom pevně stáli u Dona, když se zhroutí skrz řadu nočních můr, které jsou skutečně herecky zvládnuty hlavním mužem. Cesta nás rychle vede k zastavení psacího stroje - kdybychom jen našli zástavního makléře. Budeme prosím o drink od důvěrného barmana, ocitneme se na oddělení sucha, kde nás převezmou noční hrůzy, budeme vyděšeni deliriem, kdy střízlivost hrozí odstranit tuto hanebnou závislost...