Je čas přesunout se dál od démonů z kabelů. Tato recenze neobsahuje vulgarismy ani URL adresy. Na židlích režiséra sice není uvedeno jméno Jamese Wana, ale každý film je po každém centimetru film…
Je čas přesunout se dál od démonů z kabelů. Tato recenze neobsahuje vulgarismy ani URL adresy. Na židlích režiséra sice není uvedeno jméno Jamese Wana, ale každý film je po každém centimetru film Jamese Wana. Zdá se, že se vytvořila šablona, kde ti noví tvůrci hororových filmů nemohou vidět, že recyklace stejných nápadů je docela nudná. Insidious, Dead Silence a The Conjuring mají své kritiky (ne mě, všechny se mi moc líbí), ale čas byl pro ně ten správný na zásah do srdce mnoha milovníků hororových filmů. Využití strachu z panenky a démona nebylo dlouho vyzkoušené, určitě ne s přesvědčením, takže fanoušci jsou spokojení. Annabelle odvíjí od The Conjuring a do jisté míry i od Dead Silence, ale působí jen jako líný peněžní stroj. Panenka je děsivé monstrum (zcela odlišně od skutečné verze Rag-Dolly-Anna), ale je to trochu podvod, tvůrci sáhnou po dalším démonickém bytosti, jenže Červený Darth Maul byl nyní nahrazen Modrým Laguna Bláznem. Akce postav jsou často absurdní, protažení věrohodnosti až po bod zlomu (vím, že tě ohrožuje neznámé, ale musím jít na konferenci, spokojeně spí, dračice!). Na jiných místech, když každý uznává, že co vás děsí je subjektivní, ale strachy tu jsou velmi slabé, nepomáhá ani nudný scénář a nevýrazní hlavní herci. Je to dostatečně upravená produkce, ale známost působí pohrdání a doufá se, že Wanův návrat na režisérskou židli pro The Conjuring 2 (kde se vrátíme do říše aktivity poltergeistů), signalizuje návrat k formátu jeho hororové stáje. 5/10