Dva dny, jedna noc Deux jours, une nuit

Určitě dobré, ačkoliv pouze díky vynikajícímu výkonu Marion Cotillardové.

Nebyl jsem si jistý premisou na začátku, ale silné úsilí hereckého obsazení vedeného Marion Cotillardovou opravdu dobře funguje. Dozvíme se, že v jejím pracovišti se konalo druhé hlasování, kde šéf dal zaměstnancům na výběr. Zaměstnanci mohou zachovat svůj bonus 1000 € nebo se mohou vzdát a "Sandra" si může zachovat svou práci. Možná není překvapivé, že toto hlasování prohrála, ale když zjistí, že jeden z jejích kolegů ji zdiskreditoval a šířil nepravdivé informace, podaří se jí přesvědčit "Dumonta" (Baptiste Sornin), aby souhlasil s druhým hlasováním. Nyní ona a její manžel "Manu" (Fabrizio Rongione) musí podniknout rychlou diplomacii, protože musí přesvědčit své kolegy, že stojí za to. Tento film je velmi vyprávěn z její perspektivy, takže jsme si vědomi, jak náročné to je pro ni a její rodinu. Potřebuje práci - pro peníze, ano, ale také pro svoje psychické pohodu. O ostatních však moc nevíme, jen krátce se s nimi setkáme, když se jim snaží něco představit. Nedozvíme se o jejich vlastních těžkostech ani o tom, jak důležitá by mohla být tato suma peněz pro ně a jejich rodiny. Tento se rozvíjející scénář mi tu nefungoval úplně, ale nelze popřít téměř hmatatelné úsilí, které Cotillardová dodává jako stále více frustrovaná "Sandra", která se cítí stále emocionálně vyčerpanější, když víkend zasahuje všechny. Scénář a režie jsou silné a napjaté a nutí nás přemýšlet o tom, co bychom mohli dělat v podobných okolnostech jako kolegové nebo jako někdo, kdo zápasí s psychologií tohoto dilematu.