Hra se smrtí Clockers

Spike Lee je nešťastným příkladem velmi talentovaného filmaře, jehož zjevný talent v řemesle se neprojevuje v současném mainstreamovém filmu kvůli problémům, které nesouvisí s filmem samotným. Uvědomuji si, že aby se někdo stal skvělým v něčem ve svém životě, musí trpět i jiné věci, a s ním se zdá, alespoň pro mě, že kvůli všemu, co nepochybně dosáhl ve filmovém světě, to vytvořilo jakýsi druh 'idiot savant' (je to jednoduše existující termín - určitě to nemyslím pejorativně) - tedy v sociálních dovednostech, alespoň co se týče sebeprezentace nebo prezentace své osobnosti v oblasti, mu chybí - a negativně ovlivňuje jeho film. A to je špinavá škoda, protože tento film byl skvělý. On a jeho vynikající přístup k filmu mi připomínají princip Heisenberg a dělají mě: a) přát si, aby Lee našel více štěstí ve svém životě, aby mohl působit lépe a jeho osobnost tak neovlivňovala filmové nadšence jako já; a b) divit se, zda by byl šťastnější a příjemnější, zda by to negativně ovlivnilo jeho tvorbu filmu? Filozofické otázky jako tato mě obvykle drží v noci, pokud nemám červené víno, mléko nebo heřmánkový čaj, který mě unaví a uklidní.

Toto je kriminálně podceňovaný klenot, městský film o drogových dealerích, který vůbec nepřipomíná typický gangsterský film, nemá neustále hrající rap po celou dobu, ale dojemnou klasickou hudbu od Blancharda, ačkoli v něm stále zní skvělý 90. léta hip hop. Emoce a barvy scén jsou hmatatelné. Opravdu bych tohle nedokázal nazvat Spike Lee filmem, protože ho produkoval Scorsese, má mnohem profesionálnější a vážnější pocit než Spikes předchozí trapná práce. Atmosféra 90. let v ulicích Brooklyn hip hop je cítit, ale tento film udírá mnohem hlubší notu v srdci, vyhni se mainstreamovému traileru, mohl by být důvodem proč tento film selhal v mainstreamu, když se z něj stane skutečně undergroundový hit.

Myslel jsem si, že tento film bude lepší. Docela nudný, není moc akce nebo nic, co by vás zajímalo.