Americký prezident a britský premiér chtějí jít do války, ale ne všichni s tím souhlasí. Například britský ministr Foster je zastáncem míru. Když však nechtěně podpoří vojenskou akci v televizi, najednou získává ve Washingtone mnoho nových přátel. Pokud se mu podaří spojit s těmi správnými lidmi a jeho pobočník se spojí se správnou stážistkou, možná ještě stihnou válku zastavit.
Jeho politická satira je plná energie a občas i jiskřivého dialogu. Hlad po moci, neschopnost, nedostatek úcty k ostatním a zrada jsou na plný plyn. Film mi nijak neunikl, ačkoliv mi občas ztratil…
Jeho politická satira je plná energie a občas i jiskřivého dialogu. Hlad po moci, neschopnost, nedostatek úcty k ostatním a zrada jsou na plný plyn. Film mi nijak neunikl, ačkoliv mi občas ztratil respekt. Postavy na mě působily jako dvourozměrné kartónové výstřižky a bylo pro mě překvapením, že na konci byly přesně takové stejné. Možná růst postavy není potřebný v komedii, ale trochu víc hloubky by bylo skvělé.
CinemaSerf
17. 04. 2024
60%
Peter Capaldi se zdá být ve svém živlu jako vulgární politický poradce "Tucker" v tomto pohledu na to, zda je ocas ten, co tahuje za politickým psem. Má to na Britského ministra pro mezinárodní…
Peter Capaldi se zdá být ve svém živlu jako vulgární politický poradce "Tucker" v tomto pohledu na to, zda je ocas ten, co tahuje za politickým psem. Má to na Britského ministra pro mezinárodní rozvoj "Foster" (Tom Hollander), který během rozhovoru v rádiu najde nečekaný citát, který ho vtáhne do debaty na obou stranách Atlantiku o potenciálním válečném scénáři. "Tucker" si myslí, že může prostřednictvím silné přírodní síly a nadměrného anglického vulgarismu prosadit svůj názor, ale americká strana je trochu subtilnější - "Gen. Miller" (James Gandolfini) a zástupce státního tajemníka pro země začínající na písmeno C - "Karen Clark" (Mimi Kennedy) berou "Fostera" vážně a následuje rychle se rozvíjející hra manipulace, klamu a ambiciózních internů. Někdy se to velmi dobře míchá s situacemi z dílu "Yes, Minister" se štípavostí psaní z "Západního křídla", ale většinou jsem to našel příliš opakující se a vulgární. Myslím si, že "Judy" (Gina McKee) by byla zcela oprávněna útočit na "Tuckera" s rezavým sponkovacím strojem a po patnácti minutách jsem začal přemýšlet, proč to neudělala. Je to jeho neomezená nepříjemnost, co zbavuje věc alespoň nejmenšího smyslu realismu. Zmiňovaný televizní seriál fungoval, protože jejich humor měl kořeny v něčem pravděpodobném, humor byl trochu sofistikovanější a postavy ne tak hrubé. Hollander však dělá dobře, myší ministr, který má málo ideologie, stejně jako Chris Addison jako analytik "Toby", který skutečně ovládl umění střídání na proverbialní plot s elegancí. Pro mě však tento chybí jakoukoli formu třídy s rychlým tempem, ale příliš hrubým a nevěrohodným hlavním postavou. Byl vytvořen v době, kdy byla funkce šéfa kanceláře britského premiéra trochu pod drobnohledem, takže je pro Iannucciho snadným terčem házení kamenů - já prostě upřednostňuji svou komedii trochu uvážlivější a trochu méně šlehačkovou.
