Tento film byl pro mnohé zlomovým bodem ohledně jaderných zbraní, studené války a jaderné politiky. Děj se odehrává v roce 1984 ve britském průmyslovém předměstí, kdy studená válka dostává horké…
Tento film byl pro mnohé zlomovým bodem ohledně jaderných zbraní, studené války a jaderné politiky. Děj se odehrává v roce 1984 ve britském průmyslovém předměstí, kdy studená válka dostává horké zabarvení. Sledujeme běžné lidi v jejich každodenním životě a jak se připravují na nadcházející apokalypsu. Barry Hines a Mick Jackson nám vysvětlují a ukazují, jak je svět propojený a propletený, každé vlákno v této síti závisí na ostatních a když se začnou vlákna lámat, společnost držená pohromadě tkaním se rozpadne a rychle zůstaneme s těžkostmi a nevratnou ztrátou. Žádná pomoc zvenčí není k dispozici, jelikož většina míst je ve stejném smutném stavu. S trvajícím znečištěním z války je jen jediným směrem, který může lidstvo jít. Tento film nemá výrazné momenty a neobsahuje laciné hollywoodské hlášky, které by vás potěšily během sledování, jen chladné fakty a statistiky. Když nevyhnutelné začne, sledujeme zejména Ruth, hlavní postavu, na její cestě, 13 let do budoucnosti. Vidíme, jak se snaží zvládat, když zbytky průmyslového světa a lidstvo pomalu krachují a odumírají kolem ní. Film používá jednoduché efekty a má přirozený drsný styl. To zabrání tomu, aby film vypadal příliš zastarale. Navíc většina filmu pracuje s omezenými scénami a prostředím, takže časové období, ve kterém je natočený, je jaksi odlišené od příběhu a zážitku. Herecký výkon je autentický a velmi dobrý, jsou to skuteční lidé, hrající skutečné lidi, 'žádné místo pro plastové hollywoodské postavy tady'. Co nám zůstává, je pravděpodobně jeden z nejtemnějších a nejdeprimujících filmů, který by si měl každý alespoň jednou prohlédnout. Zůstane s vámi na neurčito dlouhou dobu. Bude to zůstávat svědectvím studené války, ale pokud budou existovat jaderné zbraně, bude to stále aktuálním varováním. Určitě vás to zasáhne.