Černobílá fotografie je pěkným dotekem. Dává tvářím stárnoucích, reflexivních, ale stále toužících postav takový Karshův vzhled a hodí se k rychle vybledlým vzpomínkám na minulou éru v nedávné…
Černobílá fotografie je pěkným dotekem. Dává tvářím stárnoucích, reflexivních, ale stále toužících postav takový Karshův vzhled a hodí se k rychle vybledlým vzpomínkám na minulou éru v nedávné americké historii. Herecké výkony byly celkem dobré. Bruce Dern podává bez námahy výkon jako mrzutý starý chrochtající s jednou nohou v reflektoru a druhou polo-zakopanou ve stíne úplné demence. Mezi rodinou a komunitou, minulostí a současností jsou představeny mezi-lidské konflikty jednoduchým, lineárním a nekomplikovaným způsobem. Příběh se zdá chtít prozkoumat smutné pravdy o regresivní, bankrotované zemi a o nesmyslné sny a iluze, ke kterým lidé lpí. Život je omezený a nedokončený. Jako hlavy vytesané z Mount Rushmore. Jako zoufalé postavy putující na a z plátna. I přes celoživotní poctivou práci v souladu s různými pevnými křesťanskými zásadami zůstává neklidná, tichá zoufalost. Lži a iluze jsou nutné, aby zabránily osamělé, neutešitelné realitě, aby se usadily. A zatímco Alexander Payne se snaží udržet věci relativně pozitivní, aby nás nezatáhl do jámy beznaděje, nedaří se mu úplně rozvinout a uskutečnit témata, které předkládá. Při každém Payneově filmu (Bokovka, Potomci) si vyslouží velkou pochvalu, a tentokrát si ji skoro zaslouží. Je poměrně bystrým kinematografem, který chce vytvářet smysluplné obrázky, a to bez toho, aby se zbytečně ponoril. Konkrétně, cestovní filmy na polovinu nádrže. Naštěstí se nenorí do kalných Bergmanových teritorií, ani se nafukuje Godardovským sebevýznamem, ale neprospívá si tím, že se vyhýbá nebo odmítá potenciální hodnotu a naléhavost věcí, které předkládá. Jeho koncepty jsou zkrácené. Když sleduji film Nebraska, nemůžu si nepomyslet, jak by se zkušení filmaři jako Kieslowski nebo Cassavettes zacházeli s materiálem. Téměř víc než stárnutí, ztráta přítomnosti mysli a pokus o sjednání rozbitých vzpomínek, je nedokázat úplně chápat, natož zvládat a pečovat o vlastní dílo.