Den odhalení Disclosure Day

Celou mou recenzi najdete na https://www.manuelsbento.com/disclosure-day-2026-a-breathtakingly-human-paradigm-shift-in-modern-sci-fi/ Hodnocení: A- DISCLOSURE DAY je fascinující a hluboce nadějný návrat Stevena Spielberga k sci-fi, který krásně oslavuje myšlenku pravdy jako základního lidského práva. Film se vyhýbá destruktivním klišé typickým pro filmy o mimozemské invazi a místo blockbusterového chaosu staví na radikální empatii a opravdovém lidském propojení. Emily Blunt podává senzační, možná kariérně nejlepší výkon, který drží pohromadě skvělý herecký soubor. Díky výjimečné práci s kamerou a strhujícímu tempu jde o jeden z mých oblíbených filmů letošního roku. Nemůžu se dočkat, až si ho pustím znovu!

Filmografie režiséra Stevena Spielberga je vskutku legendární. Filmy jako „Čelisti“ (1975), „Blízká setkání třetího druhu“ (1977), „Dobyvatelé ztracené archy“ (1981), „E.T. – Mimozemšťan“ (1982), „Schindlerův seznam“ (1993) a „Jurský park“ (1993) se staly klasikou filmové historie. A ačkoliv některá jeho novější díla nedosahovala kvalit těch předchozích, je uklidňující vědět, že za kamerou pořád ví, co dělá. Přesně to platí i o jeho nejnovějším filmu „Disclosure Day“, jednoznačně jeho nejlepším počinu za poslední roky. Tento sci-fi thriller s prvky konspirační teorie a osobního sebepoznání má vícevrstvý příběh, který by bylo příliš složité zde detailně rozebírat – což je ale spíš výhoda pro diváky, kteří do kina přijdou bez větších předchozích znalostí. Doporučuji přistupovat k filmu právě takhle, nechat ho na sebe působit organicky a vychutnat si pocit úžasu bez zbytečných předsudků. Jediné, co řeknu, je, že nejde jen o další film o UFO a mimozemšťanech. Ačkoliv oficiální odhalení zatajované mimozemské přítomnosti na Zemi za posledních 80 let tvoří jádro příběhu, děje se tu mnohem víc – název filmu má několik významů, včetně osobních a duchovních rovin, což mu dodává hloubku, jakou by jinak mohl mít běžnější sci-fi film. To se projevuje skrze množství dějových linek, které na začátku působí nesouvisle, podobně jako na začátku „Blízkých setkání“. Postupně se však, stejně jako u tohoto předchůdce, ukazuje, jak se vše propojuje. Někteří označili takové vyprávění za nepravděpodobné a nerealistické, ale mnozí z nás už podobné věci v životě zažili – a když se to stane, nepůsobí to tak nereálně (tak proč by to mělo být jinak ve filmové fikci?). Pochopení všech souvislostí, nuancí a významů samozřejmě vyžaduje soustředěnou pozornost, takže pokud při stopáži 2 hodiny 25 minut nejste ochotní nebo schopní se soustředit, možná si tento film raději nechte ujít. Byla by to ale škoda, protože Spielberg tu opět exceluje – vypráví příběh se stejnou zručností, jakou prokázal v mnoha jiných filmech: napínavý děj, budování napětí, strhující akční scény a vhodně dávkovaný humor. Nabízí i bohatou paletu ufologických témat, z nichž některá jsou dobře známá a jiná spíš okrajová (odkazy, které ocení fanoušci rádia Coast to Coast AM a seriálu Akta X), ale všechna jsou dostatečně vysvětlena i bez předchozích znalostí. Spielbergovi přitom výrazně pomáhá promyšlený scénář Davida Koeppa, původní hudba skladatele Johna Williamse (možná jeho nejzralejší dílo vůbec) a skvělé výkony hereckého souboru – Emily Blunt, Josh O'Connor, Colin Firth, Colman Domingo, Eve Hewson, Wyatt Russell a Elizabeth Marvel. Vřele doporučuji podívat se na film na co největším plátně (např. IMAX) a nevšímat si trollů, kteří se ho snaží nesmyslně shazovat. „Disclosure Day“ je téměř dokonalým filmařským počinem. Pokud bych měl přece jen něco vytknout, možná by to bylo mírné natahování závěrečné části, ale jde o takovou maličkost, že se to sotva vyplatí zmiňovat. Vychutnejte si všechny podoby „odhalení“, které tento film nabízí – mohou vám totiž pomoct objevit i něco o sobě samých, o čem jste dosud nevěděli, a z kina můžete odejít jako jiný člověk, do trochu jiného světa, než jaký jste znali předtím.

Kdyby tenhle film vyšel někdy mezi lety 1979 a 1985, asi bych ho miloval. Teď, když je mi 61 a ne 14, vidím svět úplně jinak. Opravdu jsem chtěl, aby se mi líbil, protože Blízká setkání třetího druhu patří mezi mé nejoblíbenější filmy vůbec a Spielberg mě doteď nikdy nezklamal. Zpracování bylo hrozné. Všude samé lens flary ve stylu J. J. Abramse, které jen rušily. Počítačově animovaná zvířata vypadala falešně. Scény, které měly budovat napětí, byly nudné a předvídatelné. Kdo by tušil, jak budou mimozemšťané vypadat? (Sarkasmus.) Protože jsem pracoval v budově NBC 30 Rock, musel jsem se smát, jak to bylo falešné. Dokonce i hudba Johna Williamse působila bez šťávy.

**Film natočený dinosaury pro dinosaury** Chtěl jsem, aby se mi Disclosure Day líbil. Premisa – vládní agent honící se za odhalením utajovaného kontaktu s mimozemšťany – by měla být napínavá, naléhavá, aktuální. Místo toho dostáváme film tak odtržený od skutečného fungování světa, jako by ho psali lidé zavření v bunkru od roku 1987. Jádro problému: když má váš hlavní hrdina v roce 2026 (nebo kdykoli se to má odehrávat) uniknout utajované informace, proč sakra sledujeme, jak to plánuje udělat přes televizní zpravodajství? Film ukazuje USB flashky, umělou inteligenci, spoustu moderní techniky – a pak se tváří, že televizní studio je jediná páka, na které záleží. Je to nesmyslné. Pokud chcete odhalit vládní tajemství celému světu, dnes už nepotřebujete Waltera Cronkita. Existují lepší platformy na internetu. Infrastruktura na to existuje. Tvůrci prostě nemají tušení, jak fungují moderní informační systémy. A pak je tu ta plochost. Záporné postavy nemají žádnou hloubku – proč jim vlastně záleží na utajení tohohle tajemství? Hrdinové nemají žádnou vášeň – co je vlastně žene kromě mlhavého pocitu povinnosti? Chybí napětí, chybí sázky, které by působily skutečně, není důvod investovat do kohokoli na plátně. Je to prázdné. Celé je to jednoduše prázdné. Disclosure Day není hrozný. Je horší: je nudný. Ať raději zůstane neodhalený!