Když se "Moana" dozví, že celá polynéská společnost je prokletá mocným bohem "Nalem", musí sehnat pár věrných členů posádky a vydat se hledat "Mauiho" dřív, než najde dávno ztracený, potopený ostrov …
Když se "Moana" dozví, že celá polynéská společnost je prokletá mocným bohem "Nalem", musí sehnat pár věrných členů posádky a vydat se hledat "Mauiho" dřív, než najde dávno ztracený, potopený ostrov "Motufetu". Doufá, že tam dokáže zlomit zlovolnou sílu, která po staletí zajišťovala, že se její lid nikdy nedostal do kontaktu s jinými - přestože sama nachází důkazy, že takový kontakt kdysi, někde, existoval! Samozřejmě jsou po jejím boku i slepice "Heihei" a prasátko "Pua", ale na to nestačí, takže se přidává i fešák "Moni", nožem vládnoucí inženýrka "Loto" a napůl prázdnou sklenici vidoucí farmářka "Keke". Čeká je spousta dobrodružství - znovu se setkávají s jedovatými šipkami střílejícími kokosovými bojovníky "Kakamora", obřím škeblí a samozřejmě s větry a moři, protože zlomyslná "Matangi" a její armáda netopýrů jim dělají život co nejtěžší. Naštěstí se "Matangi" už dřív střetla i s "Mauim", takže se možná nakonec spojí, ale dokáže jeho obří hák a tetování pomoct porazit jejich mocného nepřítele? No, co myslíte? Věc se má tak, že tenhle film nesledujeme kvůli napětí či ohrožení z děje, sledujeme ho kvůli zábavnému ztvárnění postav a poutavé dynamice mezi titulní dívkou a jejím polobohem s nadlidskou silou. To v tomhle zklamávajícím pokračování bohužel chybí. Vizuální efekty jsou skvělé a tempo dobrodružství je taky svižné - ale příběh je prostě příliš tenký a příchod nových postav to nevynahrazuje, protože se děj spíš jen procedurálně, byť barvitě, plouží dál, aniž by se skutečně ponořil do fantastických hlubin kultury a mytologie, které má k dispozici. Soundtrack taky zdaleka není tak chytlavý, a přestože jsou některé texty písní docela zábavné, filmu chybí opravdový hit pro kteroukoli z hlavních postav. Ano, máme baladu "Beyond" a Maui dostane svéráznou "Can I Get a Chee Chee", ale chybí jim kouzlo té roztomilé bláznivosti, jakou před osmi lety přinesl Lin-Manuel Miranda. Je to docela sledovatelné a stojí za to vidět to na velkém plátně, abyste ocenili kreativně propracovanou animaci, ale podle mě je to celkem zapomenutelné a asi poslouží jen jako odrazový můstek k dalšímu dílu, který jistě přijde stejně jistě, jako racci následují rybářské lodě.