Kojot vrací úder Coyote vs. Acme

Možná nevypadá přesně tak, jak by si fanoušci klasické animace představovali. Přesto má *Coyote vs. ACME* svou hodnotu – díky vynalézavé poctě starým kresleným seriálům, chytrému vyprávění příběhu a tomu, jak sledujete, kam do tohoto potrhlého univerza zapadne váš oblíbený hrdina z *Looney Tunes*. https://bit.ly/WileEAcme

Když se nad tím zamyslím, překvapuje mě, že v tak soudně posedlé zemi jako USA trvalo skoro století, než někdo přišel na to, že produkty značky „ACME“ jsou vlastně k ničemu! No a teď má Kojot Wile E. dost toho, jak mu všechno vybuchuje před nosem, a rozhodne se najmout právníka Averyho (Will Forte), aby v soudní síni vyzval mocného Kohouta Foghorna Leghorna a jeho právního zástupce Buddyho (John Cena). Kojot neumí mluvit, nedokážou ani sehnat Zbabělého bijce jako svědka jeho nehod, a jejich obhajoba jako by narážela na hluché uši Elmera Fudda, který jako by ani nevěděl, na kterou stranu se má přiklonit – nebo možná ví? Dokážou vyhrát? Nejvíc mě vlastně pobavila postava Leghorna, který dost protichůdně naznačí, že jejich vynálezy testovali na kreslených postavičkách místo skutečných lidí – vždyť Bugse, Daffyho ani otravná prasátka přece nemůžete opravdu zabít. Dobrý postřeh, uznávám! Avery to ale odmítá uznat a jejich spory pokračují za každé záminky připomínat si staré díly plné katastrofálních setkání kočky a ptáka na té dnes už legendární cestě, mostě nebo tunelu – prostě kdekoli, kde se to mohlo pokazit. Musím říct, že postavičky z *Looney Tunes* mi nikdy nebyly moc blízké – mluvící postavy mě spíš otravovaly a tyhle kojotí příběhy se opakovaly podobně jako u Toma a Jerryho, jen bez jakékoli sympatické lidskosti. Přesto film docela slušně funguje jako malá časová kapsle historie hollywoodské animace, a s Cenou i vypínajícím se jižanským kohoutem ve skvělé formě jde o pěkně zabalený kousek komediální nostalgie.

Četl jsem článek inspirovaný tímto filmem. Tvrdil, že jde o jeden z top 10 „antikapitalistických“ filmů – včetně snímku Oni žijí. Tento film je o komicky zlé korporaci, kterou vede můj oblíbený John Cena. John Cena je super. Will Forte je super. Jubilee z X-Men: Apocalypse je super. Who Framed Roger Rabbit je super. Tenhle film je celkem fajn. Není to ale žádný antikapitalistický film. Rozhodně by neměl být na seznamu vedle Oni žijí. Mohl by ale inspirovat seznam filmů, které dobře zvládají efekty ve stylu Who Framed Roger Rabbit: 1. Who Framed Roger Rabbit, 2. Space Jam, 3. Cool World, 4. Coyote vs. Acme. Je to fajn film. Trochu moc dlouhý a tak trochu až moc „USA trestá zlé korporace“.

Recenze animovaných filmů nepíšu často. Je to proto, že si pamatuji, jaké byly kreslené seriály, když jsem vyrůstal jako součást generace baby boomer, a měl jsem je rád (zejména Looney Tunes). Podle mě je většina dnešní animace přehnaně hlučná a přehnaně hloupá a nedosahuje kvality těch klasických starých děl. Pro ty, kdo se mnou souhlasí, je tu ale nový snímek, který vzdává pěknou poctu dílům minulosti a zároveň přináší svěží, současný materiál věrný předloze – Coyote vs. Acme. Film založený na dlouholetém komickém pouštním souboji mezi Uhánějícím ptákem a jeho stále neúspěšným nepřítelem Kojotem Wile E. skvěle spojuje animaci a hraný film (podobně jako Who Framed Roger Rabbit? z roku 1988) v úplně novém, vynalézavém příběhu. Když si Kojot uvědomí, že všechny jeho pokusy chytit kořist pomocí vadných produktů od notoricky známé firmy Acme selhaly, rozhodne se vyzkoušet novou taktiku: zažalovat Acme u soudu, přičemž Uhánějící pták má vystupovat jako přímý svědek všech selhání produktů – což by mu zároveň umožnilo přímý přístup k ptákovi a přiblížilo ho k dlouho vytoužené večeři. Na tento nápad přijde poté, co uvidí televizní reklamu na pochybného právníka Kevina Averyho (Will Forte) z Albuquerque, který je známý tím, že vede (a vyrovnává) mnoho případů kreslených zranění způsobených produkty firmy Acme, proti jejímu hlavnímu právnímu zástupci (a chvástavému rivalovi z právnické fakulty) Buddymu Craneovi (John Cena). Dokáže Avery nakonec porazit svého starého protivníka pomocí této žaloby? Výsledkem je chytrá, vtipná firemní satira a parodie na právníky, v níž se dva advokáti utkávají obklopeni celou plejádou oblíbených postaviček Warner Bros., které diváci ještě nikdy neviděli v takové podobě – včetně Bugse Bunnyho, Daffyho Kačera, Sylvestra, Tweetyho, Granny, Prasátka Porkyho, Elmera Fudda, Foghorna Leghorna a Tasmánského čerta. Výsledkem je zábavný příběh šikovně protkaný nostalgickými odkazy na původní franšízu, zasazený do současného rámce, který působí neobvykle, ale nikdy ne vynuceně či nevěrohodně (poměrně řečeno). Přiznávám, že film není nějak řvavě vtipný, ale je rozhodně mírně zábavný a úspěšně se vyhýbá nástrahám, které tíží většinu současných animovaných filmů. Třetí celovečerní počin režiséra Davea Greena nostalgicky zahřeje u srdce diváky, kteří vyrůstali s těmito nedokonalými, ale důvěrně známými postavami, a vyvolá mírné úsměvy díky tomu, jak jsou představeny v poměrně novém světle – což je celkem šikovný kousek, který se tvůrci podařilo úspěšně zvládnout. I kdyby z této série nic dalšího nevzniklo (i když vzhledem k jejímu úspěchu v kinech o tom pochybuji), diváci pravděpodobně nebudou litovat, až film skončí, protože si zaslouženě vyslouží oslavovaný závěrečný pozdrav „To je vše, přátelé“, který si diváci spojují s tímto oblíbeným dílem.