V malém jižanském městečku se v kadernictví Truvy´s Beauty Parlor spletou osudy a příběhy žen jako Clairee, Ouiser, Annelle, M'Lynn a Shelby, které sdílejí radosti i strasti života. Přátelství, láska, smutek i humor se prolínají v každodenních peripetiích těchto jedinečných postav.
M'Lynn Eatenton
Truvy Jones
Ouiser Boudreaux
Annelle Dupuy
Clairee Belcher
Shelby Eatenton Latcherie
Drum Eatenton
Spud Jones
Jackson Latcherie
Sammy Desoto
Owen Jenkins
Aunt Fern
Tommy Eatenton
Jonathan Eatenton
Belle Marmillion
Nancy Beth Marmillion
Marshall Marmillion
Drew Marmillion
Janice Van Meter
Mayor Van Meter
| Pozice | Jména |
|---|---|
| Režisér Režisér | Herbert Ross |
| Autor původní hudby Autor původní hudby | Georges Delerue |
| Střihač Střihač | Paul Hirsch |
| Kameraman Kameraman | John A. Alonzo |
| Scénář Scénář | Robert Harling |
| Producent Producent | Ray Stark |
| Casting Casting | Hank McCann |
| Produkční design Produkční design | Gene Callahan , Edward Pisoni |
| Výprava Výprava | Hub Braden , Okowita |
| Výzdoba scény Výzdoba scény | Garrett Lewis , Lee Poll |
| Kostýmní návrhář Kostýmní návrhář | Julie Weiss |
| Vedoucí kostýmů Vedoucí kostýmů | Shirlee Strahm |
| Divadelní hra Divadelní hra | Robert Harling |
| Asociovaný producent Asociovaný producent | Andrew Stone |
| Výkonný producent Výkonný producent | Victoria White |
| Kadeřník Kadeřník | David Blair , Colleen Callaghan |
| Logo | Společnost |
|---|---|
|
TriStar Pictures
US
|
|
Rastar Productions
US
|
| Jazyk |
|---|
| English |
Co si myslí ostatní diváci
Už na začátku je vidět, že toto bylo adaptováno ze hry. Dialogy - většinou - mají stejnou upřímnou dramatiku jako průměrná hra a upřímně to celkem dobře funguje v napodobení Tennessee Williamse.
Už na začátku je vidět, že toto bylo adaptováno ze hry. Dialogy - většinou - mají stejnou upřímnou dramatiku jako průměrná hra a upřímně to celkem dobře funguje v napodobení Tennessee Williamse.
Ocelové magnólie je emocionálně pustá zkušenost, kdy se snaží napodobit slabý film Pláže (1988) a ve velké míře dosahuje stejné ohromující neúspěchy jako ten zapamatovatelně nevýrazný film. Tentokrát…
Ocelové magnólie je emocionálně pustá zkušenost, kdy se snaží napodobit slabý film Pláže (1988) a ve velké míře dosahuje stejné ohromující neúspěchy jako ten zapamatovatelně nevýrazný film. Tentokrát jsme uvedeni (nebo bychom měli být vystaveni) různým neustále kecavým ženám zpívajícím o množství směšných hloupostí, o které bychom se měli starat (nebo bychom měli najít zábavné a vtipné), ale hlavním problémem není nic z toho, což je málo překvapující, protože většina je zaměřena přímo na to, co pravděpodobně bude více oceněným ženským publikem, zatímco zbytek z nás to jen vydrží - přičemž si přejeme, abychom raději sledovali Skalní pevnost - a nikdy nejsme odměněni ničím myšlenkově podnětným, co by mohlo zdůraznit jakýkoli smysl.
