Filmy s temnými politickými tématy jsou získaným vkusem pro mnohé filmové diváky, ale když vyprávějí osobní příběhy v takovém kontextu, obvykle se stávají přístupnější pro diváky, včetně těch, kteří…
Filmy s temnými politickými tématy jsou získaným vkusem pro mnohé filmové diváky, ale když vyprávějí osobní příběhy v takovém kontextu, obvykle se stávají přístupnější pro diváky, včetně těch, kteří by se obvykle neorientovali na filmy v tomto žánru. Tento skvělý faktický film úspěšně vypráví srdceryvný příběh bývalého brazilského politika Rubense Paivy (Selton Mello), který byl v roce 1971 zadržen a následně zmizel do rukou vojenské diktatury, která v té době ovládala zemi. Paiva, který pracoval jako inženýr, byl zadržen kvůli svému liberálnímu politickému přesvědčení, zejména kvůli svému tajnému úsilí pomáhat těm, kteří byli proti útlaku politické pravice v Brazílii. Jeho zadržení následně vedlo k zatčení jeho manželky Eunice (Fernanda Torres) a dcery Eliany (Luiza Kosovski), ve snaze zjistit, s kým se jejich manžel a otec mohli spojit, stejně jako jaké aktivity by mohl podnikat. Toto obtěžování úředníky však nestačilo na zastavení odhodlání Eunice a její rodiny pokusit se zjistit, co se stalo s jejich milovaným. Vyprávěním tohoto příběhu režisér nejenže předkládá příběh plný napětí, ale také představuje působivou kroniku rodiny, která se zavázala zůstat nadějná a odhalit pravdu, bez ohledu na to, jak hrozná by mohla být. Při plnění této mise „Jsem stále tady“ úspěšně zasáhl do všech svých filmových válců, neustále zapojujíc diváky do vzrušující, emocionálně nabité odysey, podobně jako filmy slavného režiséra Costa-Gavrasa, zejména „Chybějící“ (1982). Podle mého názoru je tento film nejvíce zasloužený na Oscara za nejlepší film, hlavní herečku (Torres) a mezinárodní film, a to bez konkurence, natož o množství přehlédnutých nominací v jiných kategoriích. Určitě si tento nenechte ujít.